Američtí vojenští představitelé tvrdí, že nejméně čtyři rakety vypálené z ruských lodí v Kaspickém moři, které mířily na cíle v Sýrii, dopadly na území Íránu. Ruské ministerstvo obrany havárii raket popřelo. Veškeré křídlaté rakety, odpálené směrem na Sýrii, podle Ruska zasáhly cíl.
Ruské rakety cílené na Sýrii podle USA spadly na Írán, Moskva to popřela
Ruská armáda vedla palbu novými raketami Kalibr, které v boji nasadila poprvé. Nejméně čtyři z nich měly podle amerických armádních zdrojů nad Íránem havarovat. K nehodě mělo podle agentury Reuters dojít ve středu, kdy ruské raketové útoky začaly. Ministerstvo zahraničí USA v reakci na zprávu Pentagonu oznámilo, že pád ruských raket v Íránu nemůže potvrdit.
Ruské ministerstvo obrany informaci Pentagonu popřelo. Armáda údajně zaznamenává stav zvoleného cíle před i po úderu. „I když je pro naše kolegy v Pentagonu náš středeční útok vysoce přesnou zbraní proti infrastruktuře Islámského státu v Sýrii nepříjemný a nečekaný, všechny naše rakety vypuštěné z lodí našly své cíle,“ citovala mluvčího ruské armády agentura TASS.
Zprávy o údajné havárii nepotvrdil ani Írán. Polooficiální íránská agentura Fars označila americkou informaci za součást „psychologické války“ Západu proti Rusku. Agentura dříve zveřejnila zprávu o explozi v provincii Takáb na severozápadě země, kterou ale podle guvernéra Irádže Saghafího „pravděpodobně způsobilo odpálení nálože v kamenolomu“.
- Ruská armáda ostřeluje cíle v Sýrii raketami typu Kalibr ze čtyř raketových křižníků operujících v jihozápadním sektoru Kaspického moře. Rakety, kterých bylo ve středu odpáleno 26, podle ruského velení přelétávají íránské území, ale vyhýbají se obydleným oblastem.
Západ sleduje ruské údery se znepokojením
Zprávy o možné chybě ruských raket přišly jen několik hodin poté, co americký ministr obrany Ashton Carter na zasedání NATO v Bruselu oznámil, že Rusko „v příštích dnech" utrpí při bojích v Sýrii lidské ztráty.
Spojené státy už oznámily, že s Moskvou nebudou vojensky spolupracovat, protože ruská taktika v Sýrii je „tragicky chybná“. USA jsou ochotny vést pouze rozhovory o technických otázkách, aby zajistily bezpečí pilotů.
Také šéf NATO Jens Stoltenberg považuje ruské vojenské aktivity v Sýrii za problematické. „Budeme tento vývoj studovat a stanovíme, jaké důsledky to má pro NATO,“ řekl.
Znepokojení vyvolalo zejména několik vzdušných incidentů, při nichž se Rusové dostali do vzdušného prostoru člena NATO Turecka. „NATO je připraveno a schopno bránit proti jakýmkoli hrozbám všechny své spojence včetně Turecka,“ dodal Stoltenberg.
Syrská armáda útočí na strategické planině
Syrská armáda s pomocí šíitských milic a ruského letectva během čtvrtka zahájila ofenzivu proti rebelům na strategické planině Sahl al-Gháb na západě Sýrie. Těžké boje zuří také v blízké hornaté oblasti, jejíž dobytí by syrské armádě usnadnilo ostřelování bašt islamistů na planině.
Armáda zahájila mohutný útok s cílem osvobodit města a vesnice, které se dostaly do rukou teroristů, uvedl podle státní televize generálporučík Alí Abdulláh Ajúb s tím, že ruská intervence oslabila Islámský stát (IS). Asadovy jednotky přitom válčí nejen s IS, ale i s umírněnou opozicí.
Povstalci se probojovali na planinu Sahl al-Ghab počátkem tohoto roku. Jejich zisky představují ohrožení pobřežních oblastí ovládaných režimem. Podle Ramiho Abdulrahmana ze SOHR jednotky útočí na rebely raketami země – země a Rusko jim pomáhá ze vzduchu.
Podle aktivistů vojsko postupuje z provincie Latákíja, kterou ovládá. Planina leží severně od města Hamá. Operuje tam několik povstaleckých skupin včetně fronty An-Nusra, která se hlásí k Al-Káidě. Na místě je podle agentury AP také mnoho zahraničních bojovníků, zejména z Asie.
Při středečních ruských náletech přišlo podle exilové Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) o život v provincii Hamá 13 syrských vojáků a sedm povstalců. Rusko se při minulých úderech zaměřilo kromě Hamá i na Idlíb, které chrání pobřežní Latákíju z východu. Observatoř tvrdí, že středeční ruské nálety na tyto dvě provincie přitom nemají žádný strategický význam.
- Mezinárodní koalice pod vedením USA uskutečňuje letecké údery proti IS v Sýrii i v Iráku už více než rok. Umírněná opozice podporovaná Západem ale bojuje s Asadem už od roku 2011.
- Zatímco Washington a jiné západní země chtějí syrského prezidenta odstranit, Moskva za ním stojí. Politika uplatňovaná Západem v Sýrii podle Kremlu selhala – zasahovat začali Rusové v zemi poté, co je o to požádal sám Asad.