Nikdy se nesmířili s koncem tohoto technologického zázraku, proto ho chtějí svépomocí dostat zpátky do nebes. Skupina fanoušků aviatiky hodlá koupit vyřazený Concorde a opět ho provozovat. Podle odborníků to prý není nemožné, ale rozhodně složité – i kvůli neochotě mateřských aerolinek svou někdejší chloubu pustit.
Nadšenci chtějí vzkřísit letecký div Concorde – vlastní vůlí a penězi
Sen o nadzvukovém civilním létání žije dál (zdroj: ČT24)
Francouzsko-britské nadzvukové letouny Concorde létaly na pravidelných linkách mezi Evropou a Spojenými státy. Uměly přitom dosáhnout maximální rychlosti 2179 kilometrů v hodině a dodnes drží rekord za nejrychlejší civilní přelet Atlantiku: během 3 hodin. Stroj extrémně náročný na spotřebu paliva se i kvůli ropné krizi aerolinkám nikdy úplně nevyplatil, byl ale nezpochybnitelným technologickým pokrokem.
Na vcelku bezproblémových 27 let služby tohoto elegantního letounu rychlejšího než zvuk byla bezpečnostním stínem jediná tragická havárie, která v roce 2000 stála u Paříže 113 lidských životů. Příčinou ovšem nebyla chyba Concordu, ale předmět, který se povaloval na startovací dráze. Letecká doprava však nešla cestou nadzvukových rychlostí, ale dala přednost obřím, velkokapacitním letadlům.
Concorde
S osudem rekordmana civilního letectví se nyní nechce smířit skupina nadšenců z řad bývalých pilotů, cestujících i obyčejných fandů. Létat s Concordem by znovu chtěli během 5 let. „Naším plánem je získat jeden z Concordů a provozovat ho jako soukromý stroj v neutrálních barvách," zní jejich stanovisko na webu. Zabrousit prý chtějí v muzejních sbírkách, které obsahují celkem 18 zbylých strojů. I když peněz pro svůj sen prý mají dostatek, budou se muset vypořádat s vlastníkem původní technologie.
Francouzské i britské aerolinky považují Concorde stále za svou pýchu a k možnosti předat odkaz do rukou amatérům se staví spíše zdrženlivě. Překážkou navíc mohou být i potřebná povolení. „Úřad pro civilní letectví nemusí důvěřovat skupině nadšenců, že dokážou zajistit bezpečnost při provozu tak složitého stroje. Pak je s ním prostě nenechají létat," zmiňuje letecký novinář David Kaminski-Morrow.
Concorde
O znovuzrození nadzvukových dopravních letadel se ale snaží i ostatní firmy. Například Airbus už vyvíjí přímého nástupce – Concorde Mark 2. Podle firmy má být novodobý dědic dokonce rychlejší než samotný Concorde. Z Londýna do New Yorku by se mohl dostat za jedinou hodinu.
Concorde byl považován za krále vzduchu. Konstrukce byla navržena a postavena firmami Aérospatiale a British Aircraft Corporation, pohonná jednotka Olympus 593 byla navržena a vyrobena firmou Rolls-Royce (Bristol-Siddley) a SNECMA. Přelet přes Atlantik trval přibližně 3 až 3,5 hodiny, letová výška byla 15 km po startu a postupně stoupala na 18 km.
Na začátku svého provozu letoun létal i do Ria de Janiera a Singapuru, nakonec však létal jen na lince mezi Paříží, resp. Londýnem a New Yorkem. Jedním z důvodů byl krátký dolet (6 000 km) a na mnohých letištích nedostal povolení k přistání, protože byl příliš hlučný (startující Concorde byl slyšet ve vzdálenosti 8 km).
Od 15. do 17. srpna 1995 se Concordu podařil nejrychlejší let okolo světa za 31 hodin, 27 minut a 49 sekund. Měřil se přitom celkový čas, od startu v Paříži až po opětovné přistání v Paříži včetně všech mezipřistání. 7. února 1996 Concorde British Airways přeletěl trasu New York – Londýn za 2 hodiny, 52 minut a 59 sekund. To je dodnes rekord pro nejrychlejší přelet přes Atlantik v civilním letadle.
Létat Concordy přestaly v roce 2003. Důvodem byly především jejich vysoké provozní náklady, záminkou pak zřícení jednoho z nich tři roky předtím.
Concorde