Hranici mezi Ukrajinou a Krymem blokují od neděle ukrajinští aktivisté a zástupci krymských Tatarů. Akce podporovaná Kyjevem má zkomplikovat zásobování poloostrova potravinami a upozornit na protiprávnost ruské anexe. Moskva blokádu odsoudila s tím, že jde o pouhé politické představení, protože ukrajinský dovoz tvoří jen 5 procent potravin dovážených na Krym.
Politické divadlo? Moskva odsoudila potravinovou blokádu Krymu
Stovky účastníků akce zablokovaly tři silniční přechody spojující Krym s ukrajinskou pevninou. Podle ukrajinských zdrojů stojí na hraničních přechodech 200 automobilů, ruská agentura TASS hovoří dokonce o 800 vozech.
- Hranici, která do loňského jara jen administrativně oddělovala Krym od ukrajinské Chersonské oblasti, nyní Moskva považuje za státní hranici mezi Ruskou federací a Ukrajinou.
GALERIE
Potravinová blokáda Krymu
Ukrajinští aktivisté nehodlají propustit na Krym žádný nákladní automobil s potravinami. Akci podporují dva hlavní vůdci krymských Tatarů Mustafa Džemilev a Refat Čubarov. Oba aktivisté byli z Krymu už loni fakticky vyhoštěni a nesmějí z rozhodnutí ruské justice na poloostrov pět let vstoupit.
Ukrajinské produkty nahradíme, hlásí Krym i Moskva
Kyjev k hranici v zájmu udržení pořádku vyslal policejní posily a dopravní hlídky. Podle ruských médií se akce účastní hlavně militantní nacionalisté z Pravého sektoru. Moskva označila akci za politické představení, které na zásobování poloostrova nebude mít žádný vliv.
Také šéf autonomní vlády na Krymu Sergej Aksjonov celou akci považuje za divadlo - ukrajinské produkty prý budou do čtrnácti dní nahrazeny ruskými. „Až 90 procent zboží na našem trhu je původem z Ruska. Do dvou týdnů nebude na pultech žádné zboží z Ukrajiny,“ řekl.
Tataři: Blokáda potrvá, dokud nebude Krym osvobozen
Jak dlouho má akce trvat, není zřejmé. Krymští Tataři tvrdí, že dokud nebude poloostrov osvobozen. Čubarov podle ukrajinské agentury UNIAN nevylučuje, že po „potravinové blokádě“ budou požadovat přerušení dodávek elektřiny na Krym.
obrázek
Od ruské anexe Krymu už uplynul více než rok
Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym poté, co loni v Kyjevě vznikla prozápadní vláda. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že je ruskojazyčné obyvatelstvo v ohrožení a na Krym poslal neoznačené vojáky. V polovině března minulého roku se zde konalo referendum, v němž se obyvatelé Krymu vyslovili pro připojení k Ruské federaci. Kyjev ani Západ výsledky referenda neuznaly.
Kroky Ruska byly podle Putina prevencí. Cílem prý bylo zabránit na poloostrově podobnému konfliktu, jaký se následně rozpoutal na východě Ukrajiny. Ruskou pomoc Krymu podle něj vyvolala exploze nacionalismu na Ukrajině. Myšlenka připojit poloostrov k Rusku se ale podle Putina objevila až po Janukovyčově svržení. „Nikdy jsme o odtržení Krymu neuvažovali. Do okamžiku, než začaly události na Majdanu a státní převrat,“ poznamenal Putin. „Jednali jsme tak, jak jsme museli jednat,“ dodal.
Pro odzbrojení ukrajinských vojáků dislokovaných na Krymu Putin použil služeb vojenské rozvědky GRU. Putin hovořil o plánované anexi v dokumentu „Krym. Cesta do vlasti“, který odvysílala televize Rossija 1.