Západní média se ohradila proti ukrajinskému sankčnímu seznamu, který označuje za nežádoucí osoby desítky zahraničních novinářů referujících o proruské vzpouře na Donbasu. Reuters hovoří o „gólu do vlastní brány“, BBC o „ostudném útoku na svobodu tisku“.
„Ostudný útok na svobodu tisku.“ Média protestují proti kyjevskému black-listu
Prezident Petro Porošenko podepsal dekret o seznamu zhruba 400 nežádoucích osob a 90 podniků tuto středu. Vyjmenované osoby podle něj svým jednáním ohrožují ukrajinskou národní bezpečnost, svrchovanost a územní celistvost.
Na seznamu figurují ruští i zahraniční politici, za Česko jde o senátora Jaroslava Doubravu ze sdružení Severočeši.cz a místopředsedu nacionalistické Národní demokracie Ladislava Zemánka. Oba se loni na podzim zúčastnili pozorovatelské mise u voleb, které na východě Ukrajiny uspořádali separatisté.
Kromě reprezentantů politického života kyjevský black-list zahrnuje i 34 žurnalistů a sedm blogerů ze zahraničí. Na seznamu jsou dva novináři BBC, kteří informují o dění z Moskvy, reportéři německého týdeníku Die Zeit a také izraelští korespondenti.
Na seznamu figurují i dva španělští novináři, kteří v červenci zmizeli v Sýrii a byli zřejmě uneseni bojovníky radikální organizace Islámský stát (IS). Ruská média tvrdí, že na seznamu jsou dva reportéři ruských tiskových agentur působící v Jihoafrické republice a Turecku, kteří k Ukrajině nemají žádný vztah.
Reuters: Gól do vlastní brány
Kvůli sankcím namířeným proti svým zaměstnancům označila britská BBC krok Kyjeva za ostudný útok na svobodu tisku. „Sankce jsou naprosto nepatřičným a nevysvětlitelným krokem proti pracovníkům BBC, kteří o situaci na Ukrajině podávají nezávislé a objektivní informace. Ukrajinská vláda je ze sankčního seznamu musí okamžitě odstranit,“ prohlásil zahraniční editor BBC Andrew Roy.
Podle agentury Reuters je zařazení západních novinářů na černou listinu gólem Kyjeva do vlastní branky. Ukrajina ve svém nynějším konfliktu s Ruskem zahraniční novináře potřebuje a jejich postih bude kontraproduktivní.
S rozhodnutím nesouhlasí ani vlivný ukrajinský politolog Volodymyr Fesenko. „Je to přehnané. Sankce nadělají víc škody než užitku, Kyjev měl projevit větší pružnost,“ řekl Fesenko.
Proti postihu kolegů se postavila kyjevská odbočka mezinárodního Výboru na ochranu novinářů (CPJ). „Vládě se může líbit či nelíbit novinářská produkce, označovat ale novináře za možnou hrozbu pro národní bezpečnost není úměrná reakce,“ prohlásila šéfka kyjevské kanceláře CPJ Nina Ogňanovová.