Ukrajinský prezident Petro Porošenko před schůzkou s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Berlíně obvinil Rusko z vyslání posil a zbraní separatistům v Donbasu na východě Ukrajiny. Rusko vyslalo „tři velké vojenské konvoje, které překročily naše hranice ve směru na Luhansk, Doněck a Debalceve“, prohlásil Porošenko během vojenské přehlídky v Kyjevě k 24. výročí nezávislosti. „Moskva dodala rebelům až 500 tanků, 400 dělostřeleckých systémů a 950 obrněných vozidel,“ řekl, aniž upřesnil, za jaké období se tak stalo.
Porošenko: Rusko poskytlo separatistům další posily i zbraně
Podobná obvinění z Kyjeva na adresu Moskvy zaznívají prakticky před každým důležitým mezinárodním jednáním o Ukrajině. Rusko stále popírá, že by se do konfliktu přímo zapojilo. Boje mezi separatisty a vládními vojsky si od loňského dubna vyžádaly více než 6800 mrtvých. „Agrese sousedního státu připravila o život téměř 2100 našich vojáků. Věčná památka a věčná sláva hrdinům, kteří padli v boji za svobodnou a nezávislou Ukrajinu,“ řekl Porošenko. Dalších 7320 vojáků bylo zraněno.
Rusko se podle ukrajinského prezidenta nezřeklo myšlenky přímého vpádu do sousední země, o čemž podle něj svědčí, že u hranic s Ukrajinou soustředilo více než 50 000 vojáků a dalších 40 000 mužů – včetně 9000 vojáků pravidelných jednotek – se nalézá na „okupovaných územích“, jak Kyjev nazývá anektovaný Krym a část Donbasu ovládanou rebely.
Ukrajina musí 25. rok své nezávislosti „zvládnout jako na tenkém ledu, protože neopatrný krok se může stát osudným – válka za nezávislost pokračuje“, zdůraznil Porošenko. Zvítězit lze jen „soustředěním veškerého obranného úsilí, diplomatického talentu, politické odpovědnosti a železné výdrže“.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk k výročí nezávislosti zdůraznil, že Krym zase bude ukrajinský a okupanti skončí před mezinárodním soudem. Ruská agrese byla podle něj odpovědí na ukrajinské snahy o svobodu, vládu zákona a sblížení s Evropskou unií, čímž se stala „hrozbou pro diktatury“. Ukrajince však podle premiéra musí válčit nejen s vnějším nepřítelem, ale i naučit se zacházet se svobodou.
GALERIE
Porošenko obvinil Rusko z agrese
Merkelovou znepokojuje omezení činnosti OBSE na Ukrajině
Angela Merkelová:„Jsme tady, abychom uskutečnili minské dohody, ne abychom je zpochybnili."Petro Porošenko:„Musíme zajistit bezpečnější podmínky pro pozorovatele OBSE, protože oni jsou zárukou mírového procesu. Je třeba zajistit jejich volný přístup do všech oblastí, včetně ukrajinsko-ruské hranice. Taky proto, aby se prověřilo, zda na Ukrajině operují ruské jednotky, nebo ne."
Německá kancléřka Angela Merkelová po berlínském jednání s Porošenkem a francouzským prezidentem Hollandem vyjádřila znepokojení, že pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nemají neomezený přístup do všech oblastí konfliktu na východní Ukrajině. „Činnost OBSE je alfa a omega celého mírového procesu. Se znepokojením sledujeme, že došlo k útokům, že se pozorovatelé OBSE nemohli volně pohybovat a že bezpilotní letouny, které jsme obtížně získali, nemohou létat, protože je jejich signál rušen. Požadujeme proto, aby byla akceschopnost OBSE plně obnovena, budeme o tom ještě jednat s Ruskem,“ prohlásila kancléřka.
Merkelová nevyloučila, že v blízké budoucnosti by se mohla uskutečnit schůzka šéfů států a vlád Francie, Německa, Ruska a Ukrajiny, pokud to bude situace na Ukrajině vyžadovat. Zdůraznila však, že ona i Hollande jsou pravidelně v telefonickém kontaktu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a že schůzka v německé metropoli se konala s vědomím ruské strany.
Všichni tři politici se v Berlíně znovu přihlásili k únorové dohodě z Minsku, kterou označili za jediný způsob, jak dosáhnout příměří na východní Ukrajině. Porošenko v této souvislosti uvedl, že Kyjev dodržuje své závazky o stahování vojáků a spolupracuje s OBSE. Podle něj se ukrajinská vláda také snaží zajistit dodávky vody a elektřiny do oblastí ovládaných proruskými separatisty.