Francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve a jeho britská kolegyně Theresa Mayová podepíší dohodu, jejímž cílem je usměrnění uprchlické krize v Calais a zlepšení bezpečnosti u vjezdu do eurotunelu. V jeho blízkosti v provizorním táboře žijí tisíce migrantů, kteří se tudy snaží dostat do Británie. Mnozí řidiči kamionů proto mají strach a jezdit sem nechtějí. Francouzsko-britská dohoda se má zaměřit především na potírání gangů převaděčů a na humanitární situaci v táboře v Calais - tak zvané Džungli.
Migranti se snaží do kamionů dostat a proniknout v nich do Anglie. Řidiči se tak musí mít neustále na pozoru, přestože se úřady snaží riziko co nejvíc omezit. Drtivá většina odpočívadel od belgické hranice až do Calais je v současné době uzavřená - podle všeho právě proto, aby na nich uprchlíci nemohli do kamionů nalézt.
Na dramatické chvíle, kdy migranti brali kamiony útokem, odpověděly úřady rychlou výstavbou plotu. Ten se teď táhne na několika kilometrech po obou stranách silnice, která vede až k nájezdu na trajekt. Ve dne v noci jsou všude policisté, ploty ale zřejmě plní účel a ostražitost to trochu ukolébalo.
Ani po vjezdu na trajekt není vyhráno. Řidič kamionu Pavel Jílek, kterého doprovázel zpravodaj ČT, připouští, že teprve tady má ty největší obavy. Někteří kolegové si údajně od uprchlíků nechají zaplatit za to, že je na trajekt provezou. A běženci pak na lodi přelézají do ostatních vozů, zatímco jejich řidiči sedí v kajutě. Po příjezdu do britského přístavu je pak třeba provést pečlivou prohlídku - uprchlík v autě totiž znamená tučnou pokutu. Uprchlíci se mohou ukrývat pod návěsem, případně přestříhat lanka přidržující plachtu. Kamiony navíc stojí tak těsně vedle sebe, že není problém přelézt z jednoho na druhý.
Německo letos očekává rekordních až 800 tisíc běženců
S uprchlíky se potýká nejen Francie a Británie, ale i Německo. Sem letos dorazí až 800 000 běženců. Na středeční tiskové konferenci to oznámil ministr vnitra Thomas de Maiziére, který tak upravil oficiální prognózu, jež dosud počítala s 450 000 uprchlíky. Očekávaný počet běženců je nyní téměř dvojnásobný ve srovnání s dosud největší uprchlickou vlnou, kterou Německo zažilo v roce 1992.
„Mnozí tito lidé zde zůstanou. Měli bychom je přijmout a integrovat. Mnoho žadatelů o azyl však nemá žádnou perspektivu, že by zde mohli zůstat, a budou muset naši zemi opustit,“ řekl de Maiziére. Počet osob, kterým Německo udělí azyl, neupřesnil. Zdůraznil však, že každý žadatel má právo na spravedlivé posouzení svého případu.
Největší podíl běženců letos do Německa přichází ze Sýrie. Podle ministerstva vnitra tvoří Syřané 22,3 procenta všech žadatelů o azyl. Na druhém místě jsou Albánci, kteří tvoří 17,8 procenta žadatelů. Německá vláda přitom už delší dobu upozorňuje, že obyvatelé balkánských zemí mají téměř nulovou šanci, že budou moct v zemi zůstat.
