Z mírových dohod z Minsku se pomalu stává jen kus papíru

Devět mrtvých si v noci vyžádaly přestřelky na donbaské frontě, porušování příměří bylo patrné prakticky na celé bojové linii. Evropští pozorovatelé navíc upozorňují na přesuny těžkých zbraní. Potvrzují se tak obavy z eskalace konfliktu na východě Ukrajiny.

Pokračují boje ve městě Horlivka, které drží separatisté. V noci tam při dělostřeleckém ostřelování zahynuli tři lidé, další dva zemřeli v nedalekém Doněcku. V Mariupolu na jihu doněcké oblasti zahynuli dva civilisté, na jiných místech fronty zemřeli dva vojáci a šest jich bylo zraněno.

Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) oznámili, že z míst trvalé dislokace zmizelo nemálo zbraní, které byly podle únorových mírových dohod z Minsku z fronty dříve odsunuty. Na dvě stanoviště povstalců nebyli pozorovatelé vpuštěni, na třetím nenašli baterie raketometů Grad. Vzbouřenci přiznali, že byly přesunuty do Doněcku.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí John Kirby v pondělí na tiskové konferenci ve Washingtonu kritizoval Rusko za zhoršení situace na východě Ukrajiny. „Tyto útoky organizují Rusové a separatisté. Za snahu získat nová území zaplatí,“ řekl Kirby.

Podle Ruska naopak chystá Kyjev v Donbasu novou ofenzívu. „Znepokojuje nás vývoj událostí posledních dnů, který velmi silně připomíná přípravu k vojenským akcím. Je to jako v srpnu loňského roku, kdy ukrajinští vojáci dostali rozkaz k útoku. A když se ten útok nepodařil, souhlasili se zahájením rozhovorů,“ řekl ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ruský prezident Vladimir Putin obvinil ukrajinskou vládu, že je za nové vzplanutí bojů zodpovědná.

Putin na Krymu mluvil o jednom národě, o nutnosti vymanit se z údajné vnější podřízenosti a o tom, že Ukrajina vybuduje svou budoucnost spolu s Ruskem. To nejspíš nebudou náhodná slova v době, kdy se tolik mluví o eskalaci napětí. Tón je ostřejší než posledního půl roku.
Miroslav Karas
zpravodaj ČT

Lídři Francie, Německa a Ukrajiny se mají v pondělí setkat v Berlíně, aby se pokusili eskalaci konfliktu zažehnat. „Vojenské operace musejí ustat a zbraně musejí být staženy. Za druhé musíme mít ty správné podmínky pro volby v Donbasu,“ naléhal šéf francouzské diplomacie Laurent Fabius, který vyjádřil naději, že jednání umožní pokročit v obou bodech.

Podle informací OSN zemřelo od začátku konfliktu loni v dubnu do konce letošního července v Doněcké a Luhanské oblasti skoro 7000 lidí a přes 17 000 dalších bylo zraněno. Počet mrtvých je ale zřejmě daleko vyšší.

Neklidná situace v průmyslovém Donbasu výrazně ovlivňuje ukrajinskou ekonomiku. "Za poslední rok je propad HDP téměř 18 procent. To je ještě víc, než předpovídaly pesimistické odhady. Odhaduje se, že minimálně polovina propadu souvisí s východem Ukrajiny, který je ve válečném stavu, a proto zde přestala fungovat řada klíčových podniků," konstatoval zpravodaj ČT Josef Pazderka.