Atény - Přetékající toalety, páchnoucí hromady odpadků a zoufalé rodiny bez přístřeší. Fotografie dokládající otřesné podmínky v přeplněných uprchlických táborech na řeckých ostrovech zveřejnila organizace Lékaři bez hranic. Jen na Lesbos přijelo během posledních dnů 5 tisíc běženců. Lékaři bez hranic upozorňují, že Řecko naléhavě potřebuje pomoc Unie.
Odpadky a přecpané latríny – Řecké ostrovy drtí nápor uprchlíků
Migranti jsou vysílení. Většina z nich se vydává na cestu přes Egejské moře z Turecka v chatrných člunech, které mají pod palcem pašeráci. Ti si za jednu osobu účtují i 1000 dolarů. „Byl tam otec, který cestoval se svými dvěma malými dětmi. Táhl je za provázek v přepravce od piva, která neměla kola. Už nemohl, byl vyčerpaný a velmi emotivní,“ zavzpomínala koordinátorka Lékařů bez hranic Elisabetta Fagová. Běženci berou Řecko jako přestupní stanici – doufají, že se dostanou dál do západní Evropy.
Tisíce migrantů, kteří utekli před boji v Sýrii či Iráku, ale čekají jen špinavé tábory. S uprchlickou vlnou se potýká hlavně řecký ostrov Kos a Lesbos. Lékaři bez hranic zveřejnili šokující snímky z tábora Moria nedaleko hlavního města Lesbu, na nichž jsou vidět přetékající latríny a ohromné množství plastových lahví na zemi u sprch. Některé stany stojí u hromady odpadků.
Do neoficiálního tábora Kara Tep dorazilo v uplynulých dnech 2000 uprchlíků. Nevejdou se tam, tak táboří na kruhových objezdech. „Někteří lidé spí na kouscích papírů a používají sítě určené na sběr oliv, aby si vytvořili přístřeší,“ konstatovala Fagová. „Tábory nejsou čisté. Když máte na diskotéce dva tisíce lidí, kteří se nesprchují, tak moc nevoní,“ poznamenala koordinátorka.
Uprchlíci
Obce pracují na údržbě latrín a sprch. Podle Fagové jsou ale Řekové přetížení. Ve městě Kos prý spí 700 lidí na podlaze mezi troskami a rozbitým sklem ve staré zchátralé budově s maximální kapacitou 200 osob.
Lékaři bez hranic uvádějí, že není ani dost jídla pro všechny. Řecké úřady by podle nich měly zřídit další střediska pro uprchlíky, kde by přístřešky, jídlo a lékařskou péči poskytovaly humanitární organizace.
Na Řecko doléhá krize, situace se může ještě zhoršit
Také organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) nedávno varovala, že Atény nápor uprchlíků nezvládají. Běženci jsou po příjezdu na ostrovy umístěni do přeplněných registračních středisek, která jsou obehnána ostnatými dráty. Zde setrvávají asi týden, dokud úřady nedokončí identifikaci žadatelů o azyl, nezaregistrují je a neodeberou jim otisky prstů.
„Řecké úřady prostě vzhledem k prohlubující se hospodářské krizi nejsou schopny zvládnout obrovský příval (imigrantů). Je tady reálná hrozba, že situace se ještě zhorší,“ uvedla Eva Cosséová, která je odbornicí HRW na Řecko.
Tábory sice navštěvují lékaři, sociální pracovníci i zástupci Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), nejsou zde ale k dispozici 24 hodin denně. Problémem je i nedostatek tlumočníků, což komunikaci o azylovém řízení a dalších záležitostech komplikuje.
Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) odhaduje, že letos dorazilo do Evropy 150 tisíc migrantů, většina z nich do Itálie a do Řecka. Ve Středozemním moři pak od letošního ledna při plavbě k evropským břehům přišlo o život 1900 uprchlíků, což je dvojnásobné množství než za stejné období loňského roku.
Přerozdělení běženců? Evropa tápe
Členské země EU na konci června odmítly návrh Evropské komise na povinné rozdělení 40 tisíc osob, které velmi pravděpodobně mají nárok na mezinárodní ochranu a jsou nyní v Itálii a Řecku. Ministři vnitra zemí Unie proto v pondělí řešili, jak si žadatele o azyl rozdělit na dobrovolné bázi - ani oni se ale nedohodli. Země nabídly rozebrat si za dva roky jen přibližně 32 tisíc lidí.
Česká vláda před nedávnem schválila plán, že by Česko mohlo do konce roku 2017 přijmout 1500 uprchlíků. S jejich výběrem pomohou církve. První potřební by do ČR mohli dorazit v září, do konce roku by jich mělo být 400.