Inspektoři OBSE ve zbrojních skladech doněckých povstalců v Donbasu objevili ruské vojáky. Rusko tuto informaci podle svých slov zkoumá, Ukrajina varovala před možnou provokací. Konflikt na východě Ukrajiny neustává navzdory zvýšené snaze Moskvy, Kyjeva a evropských diplomatů. Boje si v řadách ukrajinských vojáků vyžádaly za posledních 24 hodin tři mrtvé a sedm zraněných, zásadní průlom nepřineslo ani zasedání takzvané kontaktní skupiny v Minsku.
OBSE prý mezi separatisty narazila na ruské výsadkáře
Ukrajinský tisk s odvoláním na nedělní pravidelnou zprávu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) uvedl, že její monitorovací mise při prověrce zbrojních skladů doněckých povstalců narazila na ruské výsadkáře. Podle pozorovatelů OBSE se jeden z členů ozbrojené ochrany skladu představil jako příslušník šestnácté výsadkové brigády z ruského Orenburgu, uvedla agentura Unian.
Ve skladu povstalců byly uloženy těžké zbraně, které separatisté v souladu s mírovými dohodami z Minsku odsunuli z frontové linie. Sklady jsou podrobovány pravidelné kontrole OBSE. Voják ani ostatní strážní neměli podle OBSE na uniformách žádné známky příslušnosti k jakýmkoli ozbrojeným silám. Podobnou kamuflážní výstroj měli i ruští vojáci, kteří loni na jaře těsně před vyhlášením anexe okupovali ukrajinský Krym.
OBSE dohlíží na stahování těžké techniky z východu Ukrajiny
Kreml na informaci OBSE reagoval rozpačitě s tím, že zprávu evropských pozorovatelů zkoumá. Podle mluvčího Kremlu se ale podobné zprávy objevily už dříve, a to i z oficiálních zdrojů. Nikdy se ale prý nepotvrdily. Váhavě se ke zprávě OBSE postavil i Kyjev. Podle ukrajinských expertů v ruském Orenburgu žádná šestnáctá výsadková brigáda dislokována není. Ukrajinské ministerstvo informací varovalo, že může jít o informační provokaci ruských tajných služeb, která má zpochybnit důvěryhodnost OBSE a ukrajinských médií. Ukrajinští experti ale nevylučují, že může jít o šestnáctou samostatnou speciální brigádu ruské vojenské rozvědky GRU. Letos v květnu se v informacích ruských blogerů objevila zpráva, že dva příslušníci právě této brigády při operacích na východě Ukrajiny zahynuli.
Velký pokrok se nekoná: Na Ukrajině se střílí dál
Separatisté vedou palbu proti postavením ukrajinské armády z děl a minometů rozmístěných v obytných čtvrtích Doněcku, řekl v Kyjevě novinářům šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksandr Turčynov. Za posledních 24 hodin se to stalo víc než stokrát. Povstalci oznámili, že při palbě z ukrajinských zbraní byly v noci v Doněcku zničeny tři obytné domy. O místě, kde ukrajinská armáda zaznamenala ztráty na životech, se Turčynov nezmínil. V pondělí armádní velení oznámilo smrt šesti vojáků v okolí obce Stanycja Luhanska na severovýchodním předměstí Luhansku.
GALERIE
Ukrajina
Nové boje na východě země ohlásila ukrajinská média v době zvýšené diplomatické aktivity, jejímž cílem je dojednat funkční příměří a dohodnout se na politických základech budoucího uspořádání. V Minsku v noci na dnešek hledali diplomaté cestu z krize 12 hodin, hmatatelný výsledek ale rozhovory nepřinesly. Zasedání takzvané kontaktní skupiny sice podle běloruských médií přineslo dílčí úspěchy, hlavní problémy ale zůstávají otevřené.
Zástupci povstaleckých "republik" a diplomaté z Kyjeva a Moskvy se neúspěšně pokusili vyřešit zejména politickou stránku konfliktu, jejímž základem má být decentralizace státní správy a změny v ukrajinské ústavě. Definitivní není ani znění dohody o odsunu těžké techniky z fronty, na němž se znepřátelené strany předběžně dohodly na minulé schůzce v červenci.
Podle zástupce Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Martina Sajdika, který jednání zprostředkuje, se podařilo pokročit v řešení problémů spojených se zásobováním Donbasu vodou a s obnovením železničního spojení s Luhanskou oblastí. Obě strany se údajně dohodly na postupu při likvidaci minových polí. Zástupce doněckých radikálů v kontaktní skupině Denis Pušilin po jednání novinářům sdělil, že separatisté po únorovém podpisu mírových dohod propustili ze zajetí 317 Ukrajinců, ukrajinská armáda 287 povstalců. Vzbouřenci podle Pušilina drží ještě 45 zajatců a 17 z nich jsou ochotni vyměnit.
Rusko rozšíří svůj sankční seznam o další státy
Ruský premiér Dmitrij Medvěděv nařídil vládě, aby se zabývala možným rozšířením seznamu států, na jejichž zboží Moskva vyhlásila embargo odvetou za protiruské sankce Evropské unie a USA. Důvodem je podle premiéra podezření, že některé další státy, vůči nimž Moskva embargo nezavedla, se k protiruským sankcím dodatečně připojily, přestože je původně nepodpořily. Žádné země ale ministerský předseda nejmenoval, podle odhadu agentury TASS by mohlo jít o Černou Horu, Albánii, Island, Lichtenštejnsko, Ukrajinu a Gruzii.
Sankce proti Rusku loni vyhlásily země EU a Spojené státy po ruské anexi Krymu a jako odpověď na podporu, kterou Rusko poskytuje východoukrajinským separatistům. Moskva reagovala svým sankčním seznamem, v němž se kromě USA a států EU ocitly Austrálie, Kanada a Norsko. V současnosti na ruském sankčním seznamu figurují ovoce, zelenina, maso, drůbež, ryby, mléko a mléčné výrobky. V nedávné minulosti se objevily zprávy, že vůči Maďarsku, Řecku a Kypru, které s protiruskými sankcemi EU nesouhlasí, by Rusko mohlo svá protiopatření zmírnit.