Americký prezident Barack Obama oznámil dosud nejpřísnější omezení v boji s globálními klimatickými změnami. Americké elektrárny budou moci vypouštět ještě méně skleníkových plynů, než počítaly původní plány. Zatímco zhruba před rokem navrhl šéf Bílého domu do roku 2030 třicetiprocentní pokles emisí CO2 v porovnání s rokem 2005, podle konečné verze plánu jde o 32 procent.
Obama tepe další odkaz svého prezidentství - boj se změnami klimatu
Svůj plán Obama nazval „nejdůležitějším krokem“, který kdy Spojené státy přijaly v boji se změnami klimatu. Jak americký prezident dodal, nezná větší hrozbu „pro naši budoucnost a budoucí generace“, než jsou právě klimatické změny. „Klimatické změny nejsou problémem pro další generace. Už ne,“ prohlásil Obama v souvislosti s ambiciózním plánem, směřujícím k udržitelnosti kvalitního života ve Spojených státech.
Ve svém projevu americký prezident zmínil některé dopady globálního oteplování, jako jsou například mnohem větší sucha či silnější bouře. Jak poznamenal, rok 2014 byl dosud nejteplejší v historii. „Jsme první generace, která přímo cítí dopady klimatických změn a poslední, která s tím může něco udělat,“ prohlásil Obama a několikrát si vyslechl bouřlivý potlesk. „Jestliže se nezachováme správně, už to nepůjde vrátit zpátky. Jestliže chceme chránit naši ekonomiku, bezpečnost, zdraví našich dětí, můžeme udělat víc,“ dodal.
Tající ledovce dokonce způsobily, že National Geographic musel vůbec poprvé od rozpadu Sovětského svazu nějak výrazně upravit mapu světa. Pokud nevidíme, jakým tempem tají arktické ledovce, máme vědce, kteří nám už delší dobu servírují jeden důkaz za druhým. Nemůžeme strkat hlavu do písku, musíme jednat - jinak bude pozdě. (…) Je to takový problém, že si ho už všímá i Pentagon. Ve své poslední zprávě označuje globální oteplování za jednu z největších hrozeb pro naši Zemi. Možná to zní nevšedně, ale planeta se proti nám brání. Každý rok od začátku tisíciletí byl rekordně nejteplejší. Vidíme silnější bouře, stále větší požáry. Jen teď, co mluvím, je zatopená část Floridy a Karolíny kvůli vyšší hladině moře. A za to všechno můžeme my - lidi.
Obamův „boj proti uhlí“
Proti administrativě ale stojí mocná lobby v podobě průmyslových koncernů. Podnikatelé obviňují Obamu z toho, že vyhlásil „boj proti uhlí“, a přitom nedomýšlí důsledky svého rozhodnutí. Právě elektrárny spalující tuto surovinu totiž vyrábějí třetinu veškerých zásob elektřiny v USA. V očích opačného tábora jsou ale zároveň největším producentem skleníkových plynů v zemi.
Každý jednotlivý americký stát se v budoucnu bude muset upsat ke svým závazným cílům. Představu toho, jak právě na svém území přispět ke zlepšení ovzduší i klimatu, odevzdá Agentuře pro ochranu životního prostředí. Guvernéři některých států už ale ohlásili, že takový požadavek hodlají ignorovat a napadnout u soudu. Chtějí tak dosáhnout odložení jejich platnosti do doby, než budou soudní pře ukončeny.
Státy se teoreticky k plánu budou muset připojit nejpozději do roku 2022, tedy o dva roky později, než stanovovala původní verze. O rok více - až do 2018 - dostanou také na to, aby zveřejnily strategii, jak chtějí zmíněného cíle dosáhnout.
obrázek
Americké úřady spočítaly, že navrhované limity zvednou cenu elektřiny do pěti let o téměř pět procent a každý rok budou stát přes osm miliard dolarů (téměř 200 miliard korun). Vynutí si rovněž zavření řady tepelných elektráren používajících jako palivo uhlí.
Spojené státy patří k největším znečišťovatelům ovzduší na planetě a v minulosti se odmítaly připojit k závazkům stanoveným na mezinárodních klimatických konferencích. Obama si však boj s klimatickými změnami stanovil za jednu z priorit druhého prezidentského období a postavil se po bok zemí Evropské unie, které zavádějí podobná opatření.
Obamova oznámení se už naplno chytají také kandidáti na příštího šéfa Bílého domu. Dosavadní favoritka demokratů Hillary Clintonová, bývalá členka Obamova kabinetu, plán prezidenta brání. „Bude potřeba plán hájit, protože pochybovači z tábora republikánů, včetně každého prezidentského kandidáta, nenabízí žádné důvěryhodné řešení. Popravdě ani žádné nechtějí,“ prohlásila.
Právě republikánští uchazeči o prezidentský post proti ekologickým vizím Obamy vystupují. Podle kandidáta a senátora za stát Florida Marca Rubia je navržený plán „katastrofou“. Další zájemce o Bílý dům Jeb Bush jej prohlásil za „nezodpovědný a přehnaný“. Šéf republikánské většiny v americkém Senátu Mitch McConnell plán zkritizoval a uvedl, že nová pravidla povedou k uzavírání elektráren a ke zvýšení účtů za elektřinu. „Udělám všechno, co budu moci, abych to zastavil,“ dodal. Obamův plán má své kritiky z řad republikánů, ale i některých demokratů, kteří se obávají, jaké budou jeho dopady na americkou ekonomiku.
Řada komentátorů se shoduje, že důraz na obnovitelné zdroje je výrazným posunem oproti předchozí verzi plánu. Původní dokument totiž oproti uhelným zdrojům zdůrazňoval jako klíčovou alternativu zemní plyn.
GALERIE
USA představují ekologický plán
Šéf Bílého domu již loni navrhoval do roku 2030 třicetiprocentní pokles emisí CO2 v porovnání s rokem 2005, nyní přišel s 32 procenty. „Máme jen jeden domov, jen jednu planetu. Není žádný plán B,“ uvedl Obama.