Heydrichovo konečné řešení židovské otázky - rozhodnuto ve Wannsee

Berlín - Během druhé světové války zahynuly v koncentračních táborech miliony Židů. O jejich hrůzném osudu rozhodly nacistické špičky za pouhou hodinu a půl. Porada se uskutečnila v zámečku na břehu jezera Wannsee nedaleko Berlína. „Vysídlení Židů na východ představuje začátek konečného řešení židovské otázky,“ napsal důstojník SS Adolf Eichmann v lednu roku 1942 služebnám gestapa. Konference ve Wannsee byla podle historiků vládním zločinem a správním aktem masové vraždy, jakou historie dosud nezažila. Nacisté a jejich pomahači zavraždili při této genocidě za necelé čtyři roky na šest milionů Židů, tedy asi dvě třetiny Židů v Evropě.

Hlavním organizátorem konference byl tehdejší šéf hlavního bezpečnostního úřadu (RSHA) a pověřenec pro „řešení židovské otázky“ Reinhard Heydrich. „Tajné říšské záležitosti“, jak se konference označovala, se zúčastnilo patnáct vysokých vůdců SS, státních úředníků a stranických funkcionářů. Dvě třetiny z nich byly absolventy univerzit a mnozí měli titul doktora práv. Dohodu stvrdili koňakem. 

Heydrichova řeč zněla jasně

V průběhu konečného řešení tedy mají být Židé posláni k pracovnímu nasazení na východě, přičemž bezpochyby velká část odpadne přirozeným úbytkem. S případným zbytkem, u nějž se bezpochyby jedná o nejvíce odporu schopnou část, musí být jednáno odpovídajícím způsobem, neboť představuje přirozený výběr a v případě propuštění by se stal jádrem nového židovského budování. Většina účastníků bezpochyby věděla, co si pod touto frází a krycími výrazy jako vysídlení, konečné řešení, zvláštní zacházení či evakuace představit, neboť v této době bylo vyvražďování Židů na východě v plném proudu. I přes používané eufemismy byl úmysl fyzické likvidace Židů nepřehlédnutelný.

Jedním z diskutovaných praktických opatření bylo zřízení starobního ghetta v protektorátu Čechy a Morava, díky kterému se bude možné vyhnout intervencím ve prospěch jednotlivých Židů. Tuto roli skutečně od roku 1942 plnilo terezínské ghetto.

Konference ve Wannsee sama nepředstavovala žádný přelom v průběhu „konečného řešení“, ani na ní nebylo rozhodnuto o vyvraždění evropských Židů - to již dávno probíhalo. Byla především poradou, která měla zajistit hladkou spolupráci říšských úřadů za účelem „očištění“ Evropy od Židů po vedením Himmlera a Heydricha.

Atentát, na Heydricha
Zdroj: ČT24

Přesto, že se „konečné řešení židovské otázky“ nepodařilo zastavit, jistou ránu pro nacistický režim bezpochyby znamenal atentát na Heydricha. Od Wannsee uplynuly čtyři měsíce - 27. května 1942 na Heydricha zaútočili parašutisté vyslaní z Velké Británie, spoluautor takzvaného konečného řešení židovské otázky zemřel v půl páté ráno 4. června.

Zápis se po válce našel, avšak pojmy „smrt“ či „vyhubení“ v něm chybí

„Konference ve Wannsee, která měla nastolit jasno v zásadních otázkách konečného řešení židovské otázky a která rozhodla o deportaci a zničení milionů evropských Židů, byla vládním zločinem, správním aktem masové vraždy, jakou historie dosud nezažila.“

Schůze byla přísně tajná, ale po válce v roce 1947 američtí vyšetřovatelé nalezli v jednom z říšských ministerstev kopie zápisků pořízených na konferenci říšským sekretářem Martinem Lutherem. I zápis z jednání byl nakonec po válce nalezen. Je to dokument nelidskosti, který je sepsán v byrokratické němčině a v obratech každodenní administrativní rutiny obsahuje strohé úřední pokyny a s puntičkářskou přesností uvádí, kdo se má stát obětí rasového velikášství nacistů. Protokol z Wannsee však nenazývá věci pravými jmény. Pojmy jako smrt, zabití či vyhubení se v něm nevyskytují. 

„Trvalo desetiletí, než bylo možné celý tento proces zrekonstruovat. Všichni měli totiž za úkol zatloukat,“ vysvětlil publicista Jaroslav Šonka.

Protokol z konference nakonec neměl takovou váhu, jak se zprvu zdálo

Brzy však historici rozpoznali, že protokol nebyl tím, čím se zdál být. Jedním z důvodů bylo to, že účastníkem konference nebyl Adolf Hitler. Ostatní neměli takové postavení, aby mohli rozhodovat o genocidě. Zarážející byla i doba konání schůzky, vědělo se totiž, že masové vraždění sovětských Židů začalo o půl roku dříve. Bylo navíc známo i to, že Židé byli usmrcováni plynem již od počátku prosince 1941 v polském Chelmnu. Historici se dosud neshodli, kdy padlo definitivní rozhodnutí o holocaustu. Podle britského historika Iana Kershawa je možné, že to bylo již v září 1941, kdy Hitler přijal rozhodnutí o deportaci rakouských a českých Židů na východ. Německý historik Christian Gerlach zase tvrdí, že tak Hitler rozhodl na schůzi šéfů NSDAP 12. prosince 1941.

Podle zápisků byl v roce 2001 v produkci HBO natočen film s názvem Conspiracy (v české verzi Konference ve Wannsee), jež je koncipován jako rekonstrukce skutečné konference.

Po válce účastníci konference nejprve popírali účast na poradě, poté předstírali, že si na nic nepamatují. Výjimkou byl Eichmann, který při procesu v Jeruzalémě v roce 1961 řekl: „Celá záležitost trvala sotva půldruhé hodiny. Ordonance průběžně dolévaly koňak a nakonec mluvil jeden přes druhého.“ Také on ale tvrdil, že o ničem nevěděl a nic neinicioval: „Rozkazy jsem dostával od svého nadřízeného. Většinu času jsem trávil v rohu místnosti a ořezával jsem tužky“.

Účastníci jednání dostali po válce jen mírné tresty, pouze Eichmann byl popraven

Vila u jezera Wannsee, kde se o holocaustu rozhodlo, je od roku 1992 památníkem nacistické konference. Ten vznikl až padesát let poté a sami Němci to považují za doklad toho, jak pomalu se s holocaustem vyrovnávali a jak dlouho se někteří aktivisté marně snažili tamní dokumentační středisko zřídit. 

Někteří účastníci konference, pokud nezemřeli již dříve jako Heydrich nebo Roland Freisler, byli po válce odsouzeni k mírným trestům a záhy dostali milost. Pouze Eichmann byl po procesu v Jeruzalémě koncem května 1962 popraven. Dnes již nikdo z účastníků nežije. Jako poslední zemřel v roce 1987 bývalý důstojník SS Gerhard Klopfer, který po válce působil opět jako advokát. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 2 hhodinami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 4 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...