Bagdád - Irácká tříčlenná prezidentská rada schválila rozsudek smrti nad bratrancem bývalého iráckého prezidenta Saddáma Husajna. Alí Hasan Madžíd, známý také pod přezdívkou chemický Alí, má podle rozsudku na svědomí tisíce životů iráckých Kurdů.
Irácká prezidentská rada schválila trest smrti pro chemického Alího
K trestu smrti byl spolu s bývalým ministrem obrany a někdejším zástupcem šéfa operací irácké armády odsouzen loni v červnu. Vykonání exekuce bránilo právě chybějící rozhodnutí prezidenta a dvou viceprezidentů, kteří tvoří prezidentskou radu.
Irácké vládní zdroje dnes oznámily, že se potíže podařilo překonat. Z
informací vyplývá, že prezidentská rada zřejmě rozhodla jen o Madžídovi a nikoli o dvou zbývajících odsouzencích. „Schválili rozsudek před dvěma dny,“ řekl agentuře Reuters nejmenovaný poradce premiéra Núrího Málikího. O přesném datu vykonání popravy oběšením rozhodne vláda, ale podle zdroje je to otázka několika dní. Američtí vojáci, kteří odsouzence střeží na své základně, prý zatím oficiální žádost o vydání nedostali.
Zdroj blízký prezidentské radě sdělil, že na případ Taje a Muhammada mají členové rady odlišné názory a že tento problém zbývá dořešit. Madžídovu popravu prý ale schvalují všichni, protože tento muž je v Iráku spojován s největšími brutalitami minulého režimu.
Po invazi do Kuvajtu v roce 1990 Saddám bratrance jmenoval guvernérem Kuvajtu, ale po třech měsících ho dovolal z obav, že Madžídovy tvrdé metody urychlí vytvoření protiirácké koalice na obranu Kuvajtu. Po válce v Perském zálivu v roce 1991 se Madžíd stal ministrem vnitra a Saddám ho pověřil likvidací šíitského povstání na jihu země. Madžíd byl dopaden v srpnu 2003.
V loňském procesu hájil svá rozhodnutí zničit kurdské vesnice biologickými a chemickými zbraněmi v tak zvané operaci Anfál jako správná a odmítl se za ně omluvit. Madžídovi je připisován také masakr 5 000 Kurdů ve vesnici Halabdža v roce 1988. Proces s viníky má být oddělený a zatím nezačal.
V Iráku odklady Madžídovy popravy vzbuzují rozčarování hlavně mezi šíity. Hovořilo se o váhání Američanů vydat k vykonání trestu zejména Taje, který v 90. letech projevil ochotu spolupracovat s americkou Ústřední zpravodajskou službou na svržení Saddáma. Irácký zákon neumožňuje omilostnit osoby odsouzené za zločiny spáchané za Saddámovy vlády, ale přesto se začaly hledat právní cesty, jak Taje od exekuce zachránit.
Proces s Madžídem a dalšími bylo druhé soudní řízení proti osobám, které
byly u moci za Saddámovy vlády. Během jeho první části šlo o perzekuci
šíitů z města Dudžail po nezdařeném atentátu na prezidenta v roce 1982.
Mezi obžalovanými a později odsouzenými byl také Saddám, který dostal trest smrti. Vykonán byl v prosinci roku 2006. Loni v srpnu byl zahájen třetí proces s 15 bývalými prominenty kvůli jejich podílu na násilném potlačení šíitského povstání v roce 1991. Mezi obžalovanými je také Madžíd.