Praha - Na českém trhu se obtížně prosazují plasty, které se dají kompostovat. Zatím jediný obchodní řetězec nabízí tašky ze škrobu. Podle odborníků by přitom právě tato vědecká novinka mohla výrazně pomoct při problémech s odpady. Ministerstvo životního prostředí v současnosti zkoumá, jaké jsou na tomto poli možnosti.
Češi ekologické náhražky plastů zatím ignorují
Žijeme na vrcholu doby plastové. Igelitové sáčky, pet lahve a nákupní tašky se jenom v české republice počítají na miliardy. Na skládkách nebo v přírodě vydrží dlouho.
„Jakmile se plast dostane do přírody mimo vliv UV záření, tak tam bude téměř na věky,“ varuje Miroslav Raab z Ústavu molekulární chemie AV ČR. I proto se vědecký výzkum vrhl na hledání plastů, které nebudou přírodu dlouhodobě znečišťovat a to jak chemicky tak esteticky.
První zprávy o bioplastech se u nás objevily na začátku století. Průkopnické firmy ale zkrachovaly. „Když není zájem, jak má firma pokračovat?“ stěžuje si majitel firmy Ecoplastic Karel Bloch. Příčinou byla nedůvěra.
Plasty do kompostů se během let zdokonalily. Škrobové kelímky s nápisem compostable jsou ve vyspělém světě běžné. Biolplasty rostou na poli: „Základ je kukuřice, pšenice, sláma, brambory, škrob, cukr,“ vysvětluje František Kessner ze společnosti K. O. S. - plastic. Odhozený kelímek se rozloží za pouhých devadesát dní: „Materiál se spolu se svou energií vrátí do přírodního koloběhu,“ dodává Raab.
U nás jsou bioplasty zatím okrajovou záležitostí. „Poptávka stoupá, v naší republice to dělá jedno procento, ale třeba v Holandsku jde o 25 procent veškeré spotřeby obalů,“ upozorňuje Kesser.
Výrobu bioplastů přitom může rozběhnout rostoucí cena ropy a zájem ze strany obchodních řetězců. Ministerstvo životního prostředí chce řetězce dlouhodobě motivovat k tomu, aby konzumní přístup k obalům omezily.