Tallinn - K účasti Ruska na vybudování systému protiraketové obrany dnes na setkání ministrů zahraničí zemí NATO v estonském Tallinnu znovu vyzval generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov takovou možnost nevyloučil, ale obvinil Západ, že reálné kroky podniká sám. Hlavním tématem debaty ministrů byl osud taktických „polních“ jaderných zbraní na evropském kontinentu.
NATO vyzvalo Rusko k účasti na protiraketové obraně
V zájmu evropské bezpečnosti NATO může a musí přesvědčit Rusko, aby se připojilo k protiraketové obraně, řekl Rasmussen. Nebezpečí raketového útoku proti Evropě se podle něj nejen nezmenšuje, ale dokonce roste. Raketové systémy má nebo vyvíjí 30 států, především Írán, řekl generální tajemník. Hlavní odpovědnost politických lídrů NATO podle něj spočívá v zajištění obrany členských zemí aliance před touto reálnou hrozbou. Právě z těchto důvodů je třeba vybudovat protiraketový štít.
Moskva dnes v této souvislosti důrazně protestovala proti plánu USA rozmístit v severovýchodním Polsku nedaleko ruských hranic protiraketové střely Patriot. Mluvčí ministerstva zahraničí tyto plány označil za nepodložené a nepochopitelné.
Clintonová: Snížit taktické jaderné zbraně jen v dohodě s Ruskem
Možnost brzkého vytvoření zcela bezjaderné Evropy na ministerské schůzce v Tallinnu vyloučila šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Jakékoli omezení americké taktické jaderné moci v Evropě musí být podle ní součástí smlouvy s Ruskem. Podle vojenských odborníků disponuje v Evropě Rusko asi 2 000 jednotkami taktických jaderných zbraní v operačním nasazení, zatímco Spojené státy jich mají asi jen desetinu.
Ministři, mezi nimiž je i šéf české diplomacie Jan Kohout, dnes diskutovali o budoucnosti taktických jaderných zbraní v situaci, kdy se Rusko a USA dohodly na dalším omezení strategické jaderné výzbroje. Rasmussen v projevu na schůzce řekl, že odstrašovací sílu NATO je třeba v dnešním nejistém světě zachovat. Vojenští analytici nicméně soudí, že význam taktických jaderných zbraní je po skončení studené války malý, mimo jiné i proto, že aktivovat je k bojovému nasazení by podle expertů trvalo měsíce.
NATO připravilo plán přijetí Bosny a Hercegoviny
Ministři rozhodli také o spuštění akčního plánu přijetí Bosny a Hercegoviny za člena aliance. Ten doplňují jasné podmínky, za nichž jej bude možné realizovat. Pozvánka ve formě akčního plánu je počátkem poměrně dlouhého procesu, který může trvat několik let. Členství Bosny v alianci vyvolává navíc v kruzích NATO pochybnosti. Zejména USA v minulosti upozorňovaly na přetrvávající etnické napětí v zemi, které se může stát významnou překážkou budoucího funkčního zapojení Bosny do aliančních struktur. Mluvčí James Appathurai oznámil, že jako jednu z hlavních podmínek členství dnes ministři stanovili dokončení registrace veškerého zbrojního zařízení, které se v zemi nachází.
Dvoudenní ministerská porada, která v Tallinnu začala dnes, se má zabývat také situací v Afghánistánu, zejména rozšířením kontingentu vojenských instruktorů. Jednání se kromě ministrů 28 členských států účastní i zástupci 45 zemí zapojených do mezinárodní alianční mise ISAF v Afghánistánu.
Západ nemá výhrady k prodloužení ruského nájmu sevastopolské základny
Rasmussen se také vyslovil k prodloužení pronájmu vojenské základny na Krymu ruskému námořnictvu. Nová smlouva podle něj nebude mít žádný vliv na vztahy mezi Ukrajinou a NATO. Příslušnou smlouvu uzavřela Ukrajina s Ruskem ve středu - výměnou za snížení dovozní ceny ruského zemního plynu. Podle dnešních prohlášení představitelů Evropské unie, Spojených států i NATO prodloužení nájmu nevyvolává znepokojení u Západu, pochybení neshledal ani ukrajinský ústavní soud. Ukrajinská opozice chce přesto pokračovat v protestech a má v úmyslu ratifikaci nové rusko-ukrajinské smlouvy zablokovat.
GALERIE
Ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová na schůzce NATO v estonském Tallinnu