Pro íránský režim je internet noční můrou

Teherán - O Íránu ve zprávách mluví takřka každý, především však v souvislosti s jeho jaderným programem. Jenže většinou jsou to jen zprávy zprostředkované, protože do Íránu se novináři ze svobodného světa jen tak nedostanou. A pokud se tam dostanou, hrozí jim, že se nedostanou ven. Informace o dění v zemi se tak do světa dostává převážně z amatérských videí prostřednictvím internetu a sociálních sítí.

V polovině minulého roku propukly v Íránu demonstrace proti oficiálně vyhlášenému výsledku prezidentských voleb. Velká část Íránců totiž byla a stále je přesvědčena, že Mahmúd Ahmadínežád se íránským prezidentem stal díky podvodu. Íránský režim se rozhodl, že nepokoje tvrdě potlačí. Během demonstrací bylo zabito několik desítek protestujících. Stovky jich skončily ve vězení. Íránský režim se pokusil zveřejnění informací o těchto událostech zabránit a zahájil bezprecedentní represe proti novinářům.

Záběry umírající mladé Íránky zastřelené minulý rok během demonstrace v Teheránu se staly symbolem tzv. „zelené revoluce“. Natočil je neznámý očitý svědek na svůj mobilní telefon. Video poslal údajně lékař, který Nedu Agha-Soltanovou na ulici ošetřoval, e-mailem na několik adres Íránců žijících v zahraničí se slovy „prosím, ať se to svět dozví“. 

Novinářský boj proti režimu v Íránu (zdroj: ČT24)

Sedmatřicetiletý Holanďan původem z Íránu byl první, kdo záběry nahrál na YouTube. O něco později uveřejnila video na svém profilu na Facebooku Íránka žijící v Británii. Uvedla ho větou „Je to šokující, ale dívejte se“. Lidé, kteří se podíleli na natočení a zveřejnění těchto záběrů chtěli vzhledem k obavám o svůj život zůstat v anonymitě. Přesto získali prestižní novinářské ocenění - cenu George Polka, kterou uděluje Long Island University v New Yorku. Poprvé v historii byla tato cena udělena anonymním občanům - nenovinářům.

Novinář v Íránu je zamilovaný nebo blázen

Podle údajů Výboru na ochranu novinářů je v tuto chvíli v Íránu 35 novinářů ve vězení. Dalších osmnáct bylo dočasně propuštěno, ale očekává se, že budou opět uvězněni. V íránských žalářích je tak třetina všech vězněných novinářů na světě. V žádné jiné zemi jich není uvězněno více než právě v Íránu.

„V Íránu se říká, že ten, kdo je novinář, je buď zamilovaný nebo blázen - já jsem asi něco mezi tím,“ vypráví novinářka Fariba Pajoohová. Ta je podobně jako většina íránských novinářů velmi mladá, a to pracuje v médiích už osm let. Působila například v opozičních teheránských novinách Etemad-e Melli a také jako korespondentka Radia France International.

„YouTube revoluce“

Pracovat v Íránu nemohou svobodně ani západní novináři. Mají například zákaz vycházet během protivládních demonstrací ze svých kanceláří. Při nedodržení tohoto příkazu jim hrozí zatčení a uvěznění. A právě díky těmto represím se poprvé v historii staly jedním z hlavních zdrojů zpráv z Íránu informace od tzv. občanských novinářů. Amatérské záběry natočené na mobilní telefony, fotografie i další informace se šíří na internetu prostřednictvím sociálních sítí Facebook, Twitter a především YouTube. Také proto se zelené íránské revoluci někdy přezdívá „YouTube revoluce“.

Lidé v Íránu tak jednou rukou demonstrují a druhou natáčejí, aby se informace dostaly ven. Natáčení videí na veřejnosti může být přitom pro Íránce velmi nebezpečné. V Teheránu je například mnoho dopravních kamer, které využívá policie, a pokud tato kamera zachytí někoho při tom, když něco natáčí, a to je potom zveřejněno na internetu, může mít dotyčný velké problémy.

Internet – noční můra íránského režimu

Íránský režim se snaží všemi možnými prostředky dalšímu šíření nezávislých zpráv prostřednictvím internetu zabránit. Bitva o svobodu informací mezi režimem a opozicí se tak přenesla i do kyber prostoru.

Islámský režim internet zcela kontrolovat nedokáže. Moderní technologie pomáhají šířit informace svobodněji, než to bylo možné kdykoliv v minulosti. Díky internetu se svobodné informace šíří uvnitř i mimo hranice Íránu. Pro islámský režim je to noční můra, pro miliony Íránců je to hlavní zdroj informací i nástroj boje proti islámskému režimu. Ten ale nadále zůstává silný.