V irských volbách zřejmě vyhrála opozice

Dublin - Dosud opoziční strana Fine Gael pravděpodobně vyhrála v irských parlamentích volbách. Irská vládní strana Fianna Fáil spojovaná s finanční krizí dnes zažívá nejhorší den ve své historii. Podle odhadu založeného na průzkumu mezi voliči skončila třetí. Nyní to vypadá, že strana přijde až o padesát křesel. Oficiální výsledky mají být známy nejpozději v neděli ráno. Ačkoliv se jedná o totální převrat na irské politické scéně, Irům tato změna nový ekonomický zásah nepřinese. Nová vláda bude muset splácet dluhy a plnit podmínky věřitelů. Někteří optimisté říkají, že na vzkříšení Irského tygra bude zapotřebí pět let. Irsko přestává být zaslíbenou zemí i pro tisíce Čechů.

Středopravá Fine Gael by měla získat 36,1 procenta hlasů, což je nejvíc od roku 1982. Druhá by měla skončit s 20,5 procenta levicová Labouristická strana, pro kterou by to byl vůbec nejlepší výsledek v historii. Labouristé vyhráli v Dublinu, kde porazili i Fine Gael.

Nicméně stále není zcela jasné, jestli se vítězné straně podaří obdržet většinu, či bude muset jít do koalice s jinými stranami. V této souvislosti se mluví především o spolupráci se labouristy, i když někteří upozorňují na to, že právě v této krizové době by pravo-levá vláda mohla jen těžko hledat kompromisy. Nabízí se i druhý scénář, při kterém by získala Fine Gael dostatečný počet hlasů na to, aby získala většinu s podporou několika nezávislých kandidátů.

Reportáž Evy Hrnčířové (zdroj: ČT24)

Irové hlasovali ve stínu finanční krize, která vedla k propadu ekonomického růstu, k vzestupu nezaměstnanosti a k ohromnému zadlužení země. Voliči přičetli odpovědnost tradiční vládní straně Fianna Fáil a dali jí jen 15,1 procenta hlasů. Je to nejhorší výsledek v historii Fianna Fáil, která měla ve všech parlamentech od roku 1932 nejvíc poslanců.

Polepšili si nacionalisté

Svého vůbec nejlepšího výsledku dosáhla s 10,1 procenta nacionalistická levicová Sinn Fein. Nezávislí kandidáti získali 15,5 procenta hlasů. Stejný průzkum RTE při minulých volbách v roce 2007 se lišil od konečného výsledku jen o půl procenta. Hlasy z irských voleb se začnou ručně sčítat dnes od 10:00 SEČ.

Přestože se jedná o jedny z klíčových voleb v irské historii, irská vláda ani nový premiér nebudou mít příliš volné ruce. Úsporný rozpočet už je připravený a daně se budou zvyšovat. Nová vláda tak bude mít za úkol snížit deficit veřejných financí a dát lidem odpověď na stoupající nezaměstnanost.

S příchodem irské krize začali Češi odcházet

Čech žijící v Dublinu:

„Ten rozdíl je markantní. Když jsem přijel, mohl jsem si vybírat mezi třemi i čtyřmi pracemi za 16 a 18 euro na hodinu. I ta atmosféra tady v Dublinu byla lepší.“

Česká hospoda uprostřed Dublinu se otevřela hlavně pro Čechy a Slováky. Po vstupu do unie se do Irska jen hrnuli, nicméně nyní i v této restauraci ubylo hostů. „Češi sem nejvíc chodí jako programátoři, takže by je krize nemusela tak zasáhnout. Ale ti, co pracovali ve stavebnictví, už asi odešli,“ domnívá se Brian McCormick z úřadu pro zaměstnanost a přeškolování. Podle odhadů českých úřadů tu v dobách, kdy bylo Irsko příkladem pro další země, žilo až 15 tisíc Čechů. Před dvěma třemi lety se začali vracet. Teď je jich míň než polovina. „Doufáme, že se to brzo zlepší, budeme zase vzor pro Českou republiku,“ uvedl předseda opoziční strany Fine Gael Enda Kenny.

I teď jdou někteří proti proudu. Sotva před pár měsíci tu začali dva čeští lékaři. „V Čechách je to více práce za méně peněz a tady je to přesně obráceně,“ domnívá se jeden z nich, neonatolg Tomáš Juren. Hana Fučíková si zase pochvaluje vztah pacienta k doktorovi: „Člověk cítí, že si ho váží za tu práci, kterou on tady dělá.“