Berlín - Už ve 12 evropských zemích včetně České republiky leží kameny, o které se zakopává, neboli takzvané Stolpersteine. Přezdívá se jim nejrozsáhlejší památník světa, u nás se jim říká kameny zmizelých. Zasazené do chodníků připomínají oběti nacismu, a to před domy, kde dříve žily. Před sedmnácti lety je začal ukládat autor projektu, německý sochař Gunter Demnig. Teď dostal nový podnět, protože získal prestižní cenu časopisu Die Zeit - včetně částky, za niž může pořídit dalších 100 tisíc pamětních kamenů.
Lidé budou zakopávat o dalších 100 tisíc kamenů
Sám Demnig pečuje o dvě z tisíců jmen, která mu prošla rukama: sestry Friedlaenderovy, které žily v berlínské Carmerstrasse 10 a nepřežily pobyt v minském ghettu. Podobných kamenů se jmény zavražděných už Demnig do dlažby asi 750 evropských měst položil 37 tisíc. K mamutímu projektu ho vyburcoval šok, který zažil při stavbě památníku vyhlazených Romů z Kolína nad Rýnem. „Jedna starší dáma mi řekla: to je hezké, ale tady Romové nikdy nežili. Ona to opravdu nevěděla!“ vysvětluje sochař.
Reportáž Martina Jonáše a Blanky Závitkovské (zdroj: ČT24)
Demnigovy dlažební kostky se sice velikostí nemůžou srovnávat s obřími kameny ústředního památníku holocaustu v Berlíně, přesto vzbudily daleko větší kontroverze: Brání se majitelé domů, kteří nechtějí, aby je lidé ztotožňovali s nacistickými arizátory. Kritika zazněla i z židovské obce, která považuje za nepřijatelné, aby lidé šlapali po jménech zavražděných, což prý znesvěcuje a špiní památku obětí.
Federace židovských obcí v ČR projekt naopak podporuje. V Čechách položila první kameny zmizelých židovská mládež na podzim 2008. Dnes jich je jen v Praze přes dvě stovky.