„Vnímáme to vyjádření pozitivně. Myslím, že je to krok kupředu,“ prohlásil Sálehí. „Pokud chtějí jednat o nukleárním programu, jsme k jednání připraveni. Ale chceme si být jisti, že druhá strana tentokrát přijde s věrohodnými záměry. S opravdovým zájmem tuto otázku vyřešit,“ zdůraznil.
„Pokud je na druhé straně upřímný zájem, budeme o tom vážně uvažovat,“ dodal šéf íránské diplomacie, který je prý stále optimista a věří v řešení sporu o jaderný program Teheránu, který západní státy nebo Izrael považují pouze za zástěrku pro vývoj nukleárních zbraní.
Zástupci Íránu se podle Sálehího chtějí účastnit i nového kola jednání skupiny 5+1, tedy pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa, o íránském jaderném programu 25. února v Kazachstánu.
Před Sálehím na konferenci vystoupil izraelský ministr obrany Ehud Barak, který varoval před situací, kdy Teherán jadernou zbraň opravdu vyvine. „Až Írán získá jadernou zbraň, bude to mnohem složitější, bude to mnohem nebezpečnější, bude to stát mnohem více lidských životů i finančních zdrojů,“ soudí Barak.
Barak se rovněž vyjádřil ke konfliktu v Sýrii, kde očekává v nejbližší době pád prezidenta Bašára Asada. „To bude velká rána pro Íránce a Hizballáh,“ dodal izraelský ministr obrany, který Teherán a libanonské radikální hnutí považuje za jediné spojence režimu v Damašku. Nepřímo také poprvé potvrdil, že to byl opravdu Izrael, kdo tento týden letecky zaútočil na území Sýrie na konvoj převážející zbraně pro Hizballáh.
Podle Sálehího se chce Írán ujmout role prostředníka při urovnání občanské války v Sýrii. Ministr zahraničí přitom ocenil deklarovanou připravenost šéfa syrské opozice Ahmada Muáze Chatíba jednat s Asadovou vládou. S Chatíbem se prý sám setkal na okraj bezpečnostní konference.
Česko do Mali zřejmě vyšle instruktory
Izraelský ministr obrany rovněž ocenil postup Francie, která v posledních dnech vojensky podporuje maliské vládní síly v boji proti islamistickým povstalcům. "Chtěl bych vzdát poctu Françoisi Hollandovi a jeho vůdcovství. Neanalyzoval jen, co by se mělo udělat, ale
šli tam a udělali to. To je velmi dobrý příklad pro svět a odstrašující signál pro teroristy všude na světě," prohlásil Barak.
Česká vláda už dříve oznámila, že zvažuje v rámci mise Evropské unie vyslání asi 30 instruktorů pro maliskou armádu. Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který ČR na mnichovské konferenci zastupuje, tuto formu českého zapojení podporuje. Zahraniční partneři podle něj zamýšlený příspěvek Prahy považují za dostatečný. „Od poměrně malé země se mnohem více neočekává. Nemáme letadla, která by se tam mohla zapojit, nemůžeme tankovat letadla ve vzduchu a také se v pouštním boji moc nevyznáme,“ podotkl včera Schwarzenberg.