Brusel – Lídři nejvyspělejších zemí světa jsou připraveni uvalit na Rusko větší sankce. Shodli se na tom v rámci bruselského summitu G7. Moskva by podle nich měla přestat neoprávněně zasahovat na Ukrajině, ruský prezident Vladimir Putin ale jakékoliv vměšování odmítl. Tématem summitu byla i energetická bezpečnost - politici se jednohlasně shodli na tom, že energetická bezpečnost je geopolitickou otázkou prvořadého významu.
G7: Energie nesmí být zneužívány jako geopolitická zbraň
„Čím méně budeme závislí na fosilních palivech, která někdy pocházejí z problematických částí světa, čím více budeme spoléhat na obnovitelné nebo své vlastní zdroje, tím lepší bude zajištění našich dodávek,“ poznamenal předseda Evropské komise José Barroso.
Problematika energetické bezpečnosti je pro EU důležitá především v souvislosti s vývojem ukrajinské krize. Zhoršení vztahů s Ruskou federací totiž naplno ukázalo výraznou závislost mnoha zemí EU na dodávkách surovin právě z Ruska. G7 zdůrazňuje, že dodávky energií nesmí být využívány jako geopolitická zbraň či prostředek k nátlaku.
Na počátku května o energetice jednali odpovědní ministři zemí G7 v Římě. Podle Barrosa dnes premiéři a prezidenti USA, Británie, Japonska, Německa, Francie, Itálie, Kanady spolu se zástupci Unie jejich názory podpořili.
Energetickou bezpečnost tak G7 spojuje též s problematikou ochrany klimatu, kdy lídři za zásadní pokládají rok 2015. Uskuteční se totiž mezinárodní klimatická konference v Paříži, která by podle skupiny vyspělých zemí měla přinést skutečně globální dohodu se závazky snižovat skleníkové plyny.
Pomoci s energetickou bezpečností Evropy by mohly i dodávky zkapalnělého zemního plynu z USA, předseda komise dnes ale v této věci vyzval k realismu. Je prý jen „iluzí“, že by tento plyn mohl problém zcela vyřešit, i kvůli potřebě teprve vybudovat příslušnou infrastrukturu. Zmínil místo toho například výstavbu potřebných doplnění a propojení stávající evropské sítě, posílení možnosti zpětného toku plynu potrubími. Strategicky potřebné je také dokončení jednotného trhu s energiemi a posílení schopnosti EU hovořit při vyjednáváních s dodavateli jednotným hlasem.
Brífink Hermana van Rompuye a Josého Barrrosa po summitu G7 (zdroj: ČT24)
Poprvé po 17 letech bez Ruska
Setkání nejvyspělejších zemí světa se poprvé po 17 letech odehrálo bez Ruska. Spolupráci na platformě G8 ostatní státy ukončily po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym a podle vyjádření zástupců G7 zatím nenastal čas, aby se o návratu Ruska začalo jednat. Lídři naopak pohrozili Moskvě zavedením dalších sankcí, pokud nevyužije svůj vliv a nepřispěje k uklidnění situace na Ukrajině. „Pokud nedosáhneme pokroku v otázkách, které musíme vyřešit, je zde možnost sankcí, a to i těžkých sankcí,“ potvrdila německá kancléřka Angela Merkelová.
Putin v rozhovoru pro francouzskou rozhlasovou stanici Europe 1 a televizní stanici TF1 ale prohlásil, že o přítomnosti ruských diverzantů na Ukrajině nejsou žádné důkazy. „Opakuji vám: Na jihovýchodní Ukrajině nejsou žádné ruské síly, žádný ruský instruktor. Nebyli tam a nejsou tam,“ řekl Putin.
Herman van Rompuy:
„Jako Evropská unie a G7 jsme vyvinuli diplomatické úsilí, abychom tlačili na Rusko a pokusili se deeskalovat situaci na východní Ukrajině. Této zemi chceme pomáhat ekonomicky, ale i politicky - a to v neposlední řadě podepsáním asociační dohody.“
Účastníci bruselského summitu také vyzdvihli úspěch prezidentských voleb na Ukrajině, které vyhrál magnát Petro Porošenko. Právě jeho dnes čeká jednání s Merkelovou a poté také příjezd do Paříže. „Decentralizace moci, amnestie lehčích trestů a rychlé komunální volby. Tak dáme lidem možnost zvolit si své zástupce pro vyjednávání na úrovni regionů. To je šance Ukrajiny na dialog a mír,“ naznačil Porošenko své plány na uklidnění situace v zemi. Při pátečních oslavách dne D na severofrancouzském pobřeží by se také mohl poprvé neformálně setkat a Putinem.
Německo je prý připraveno pomoci Ukrajině při reformách, které by pomohly k modernizaci země a k zajištění bezpečí. Podle německé kancléřky je však pro stabilizaci Ukrajiny potřeba i podpora Ruska. Porošenko podotkl, že dosavadní ruská pozice vůči Ukrajině způsobovala spíše škody. „Je jasné, že na prezidenta čeká řada úkolů, protože jeho země se stále nachází v obtížné situaci,“ řekla Merkelová. „Pokud o to budeme požádáni, jsme připraveni pomoci Ukrajině dosáhnout vývoje k lepšímu, a to jak radou, tak i činy. Věříme, že přispějeme k tomu, že brzy budou moct všichni lidé na Ukrajině žít v míru a v bezpečí a že hospodářský vývoj půjde dobrým směrem, aby lidé mohli pocítit výsledky svého boje za svobodu,“ dodala.
GALERIE
videogallery_448278