Pro obyvatele východní Ukrajiny je někdy snažší opustit svou vlast a zakotvit na ruském území. Ať už se cítí blíže Rusku, nebo mají důvody spíše finanční. Část z nich odjíždí na Krym, protože tam není tak vysoká kriminalita jako v samozvaných republikách. "Nejhorší kategorie jsou ti, kterých jsme potkali mnoho, kteří prostě nemají kam odjet, hlavně na to nemají peníze," říká zpravodajka České televize Adriana Dergam, která v chatu odpovídala na otázky diváků. Právě se vrátila z území, kde separatisté s ukrajinskou armádou tvrdě válčí.
Dergam: Lidé z východní Ukrajiny raději míří na Krym
„Lidé na východě se opravdu cítí často bližší Rusku, nejen jazykově, proto tam také utíkají. Mnozí ale odjeli i na západní Ukrajinu nebo do Kyjeva,“ říká Dergam.
Zajímavý byl podle ní případ muže, který by se dal jednoznačně označit za stoupence Moskvy. Ten však jako ideální místo k útěku považuje Krym. „Je mnohem lehčí tam přestěhovat byznys z Doněcka, než ho přemístit někam do Ruska. Velký vliv má také ruská televize, která pohled na ruskou pomoc běžencům propaguje a naopak docela negativně informuje o všem, co má spojení s druhou stranou konfliktu,“ dodává zpravodajka.
Zpravodajka ČT Adriana Dergam
„Mluvili jsme s lidmi, co odjíždějí do západních regionů, někteří pak na Krym, protože tam alespoň není tak vysoká kriminalita jako teď v samozvaných republikách. Jsou samozřejmě i lidé, kteří odjeli na východ do Ruska. Ale ani tam, jestli čtete ruský tisk, pro ně podmínky nejsou ideální. Nejhorší kategorie jsou ti, kterých jsme potkali mnoho, kteří prostě nemají kam odjet, hlavně na to nemají peníze.“
Když se ale štáb ČT bavil s lidmi na místě, dostával různorodé odpovědi a nebylo třeba možné ani zjistit, jestli Rusko podporuje separatisty, či nikoliv. Jedni totiž tvrdili, že Rusové na místě vůbec nejsou, druzí mluvili o ruské invazi v oblasti. Jak ale sama dodává, i ukrajinské dělostřelectvo – respektive armáda – se dopouští chyb a má na svědomí smrt civilistů. Navíc současný konflikt je i výsledkem chybné politiky Kyjeva minulých desetiletí.
Je tedy možné vyřešit konflikt mírovou cestou? „Určitě má velké slovo v konfliktu Rusko, to už vidíte na místě. Bez něho by se vedení a ozbrojenci samozvaných republik na východě tak dlouho neudrželi. Důležitá je také vůle dialogu Kyjeva,“ odpovídá Adriana Dergam, která se zrovna z místa vrátila.
Proruští separatisté u trosek malajsijského boeingu
Právě na Krymu je podle Adriany Dergam mnoho lidí, kteří se cítí blíže Rusku nebo mají už celý život zorganizovaný na poloostrově (zaměstnání, školy, příbuzné). Navíc platy i penze v ruské armádě jsou na Krymu až několikanásobně vyšší než ty ukrajinské, jak komentoval jeden z vojáků. I to je pragmatický argument, uvádí redaktorka zkušenosti z problémové oblasti.
Zpravodajka ČT Adriana Dergam
„Mnoho lidí si teď, když jim na hlavu padají bomby a střílí se po nich, uvědomuje, že mír je opravdu největší cenností. Navíc když vidí, že mnohé věci, na které si za Janukovyče stěžovali, se nezměnily nebo mění velmi pomalu a bolestně. Ale jak říkali, i korupce nebo dysfunkce úřadů je lepší než válka. Aspoň pro mnohé civilisty.“
Na Ukrajině – v oblastech mimo bojové zóny – reportérka často slyšela frázi našich babiček: „Hlavně aby tu nebyla válka!“ Například v Dněpropetrovsku si mnozí lidé stěžují na svého gubernátora, většinou mu jsou ale vděční za to, že se oblast do ozbrojeného konfliktu nedostala. „Občas je až neuvěřitelné, že jsou východní oblasti ve válce. Kdyby se do jiných oblastí nestěhovali uprchlíci nebo podnikání nestrádalo tím, že je na východě omezená možnost výroby a dopravy, tak byste to možná ani nepoznali. Alespoň na první pohled,“ dodává redaktorka s tím, že mnozí lidé v Doněcké oblasti jsou samozvanou povstaleckou vládou zklamaní.
Pro novináře na místě je podle zpravodajky získávání informací z různých zdrojů velmi složité. „Je válečná doba, kdy dochází k manipulaci zdrojů a mnoho věcí často nelze nezávisle ověřit. Navíc, jak můžete například vidět, ruské státní televize se k povstalcům, se kterými bychom také velmi rádi natáčeli, dostanou lehce. Jiné štáby to ale mají velmi těžké,“ uzavírá. Podmínky pro zpravodaje jsou každý den jiné. Zatímco v den, kdy se konala „přehlídka pro novináře na místě havarovaného letadla“ (v sobotu 19. 7.) byli separatisté podle zkušeností Dergam k novinářům vstřícní, na jiných kontrolních místech to ale tak úsměvné nebylo. "Tam byli civilisté s kalašnikovy a vůbec netušíte, s kým v té směsici různých povstaleckých band máte tu čest. Jinak ale při výjezdu nebo vjezdu do Doněcka jsme větší problémy neměli, popisuje Dergam svůj pobyt na Ukrajině.
- Adriana Dergam se právě vrátila z Doněcké oblasti, k natáčení na Ukrajině se přihlásila dobrovolně. V minulých měsících byla také na západní Ukrajině, v Kyjevě a v Charkově. Vystudovala Universidad Autónoma v Madridu se studijními pobyty na Lomonosovově univerzitě v Moskvě. Od roku 1998 pracovala v mezinárodním vysílání španělského rozhlasu, v akademické a nevládní sféře. Od roku 2011 pracuje v ČT.