Michal Horáček: Největší problém? Lidé mají pocit, že pravidla neplatí pro všechny

Kandidát na prezidenta Michal Horáček připomněl, že Česko se pro zavedení eura už rozhodlo. Z pozice hlavy státu by ovšem v jeho přijetí „netlačil na pilu“. Vládu bez důvěry by klidně jmenoval, musela by si ji ovšem ve sněmovně získat. Za největší problém považuje ztrácející se důvěru v právní stát. Řekl to v rozhovoru pro Události ČT.

Video Události
video

Horáček: Pro zavedení eura jsme se už rozhodli. Netlačil bych na pilu, aby to bylo rychle.

Česká televize vysílala v Událostech rozhovory s prezidentskými kandidáty v abecedním pořadí.

Jako u všech kandidátů začneme vašimi prioritami. Co by byly vaše priority, kdybyste se stal prezidentem?

Řekl jsem to mnohokrát a zopakuji to znovu. Během návštěv různých koutů naší země vnímám, že ne všichni lidé věří v to, že žijeme v právním státě. Necítí, že by pravidla platila pro všechny. Jak se pak cítí ten, kdo dodržel pravidla a neuspěl, zatímco úspěch slavili ti, kteří ta pravidla obešli. Řekl bych, že tohle je hlavní lidská starost.

Netajíte se tím, že před revolucí jste organizoval takzvaně černé dostihové sázky v Chuchli, po revoluci jste založil první sázkovou kancelář v postkomunistické Evropě. Proč by český prezident měl být spojován s tím, že se pohyboval v prostředí hazardu?

Hazardem jsem se před revolucí neživil. Měl jsem celkem pěkné příjmy z toho, že jsem dělal desky s Petrem Hapkou. Napsal jsem knihu, která se stala bestsellerem, a psal jsem do Spojených států. Hazard byl můj únik z totalitního systému, byl to můj vzdor vůči totalitě a okupačnímu režimu, který nás obklopoval. Nikdy jsem nebyl v žádné straně, nikdy jsem nebyl v SSM. Když jsem přišel do Mladého světa, tak jsem utrpěl kulturní šok, protože všichni tam byli buď svazáci, nebo komunisti, a neustále schůzovali. Myslím to v dobrém.

Nabízím zkušenost vzdoru, který hledá pro člověka autentický život. Po revoluci jsem dělal Fortunu, která nemá s hazardem vůbec nic společného.

Sám jste také přiznal, že vás komunistická StB lákala ke spolupráci. Máte negativní lustrační osvědčení a i někteří historici po studiu vašeho svazku uvedli, že jste nespolupracoval. Přesto jste v 80. letech mohl běžně cestovat na Západ, dokonce jste v USA absolvoval studijní pobyt. Jak to bylo možné?

Bylo to možné proto, že moje sestra se legálně vdala do Francie. Vdávala se na pražské Staroměstské radnici, potom odjela žít do Francie, kde mimochodem žije dodnes a se svým manželem mají mnoho vnoučat.

Ona mě mohla pozvat na návštěvu. A když to stát nic nestálo, tak byli spokojení. Navíc já jsem v té době byl pracovník družstva invalidů, který nevypadal, že pro režim něco extra udělá. Takže jsem cestu mohl několikrát absolvovat, vlastně na pozvání svojí sestry.

A na závěr ještě tři rychlé otázky – pokládáme je všem kandidátům. Poprosím o stručnou odpověď, stačilo by i jen ano, nebo ne. Jmenoval byste vládu, která nemá předjednanou podporu ve sněmovně?

Ano, ať se ta vláda snaží, ať si důvěru získá.

Jsou nějaké otázky, o kterých byste nenechal lidi rozhodovat v referendu?

Ano, řada jich je takových a je to zcela zřejmé. Těžko by všichni občané rozhodovali o výši daní nebo o státním rozpočtu nebo o lidských právech. Jednoduše o všech věcech, které upravuje naše ústava jako zásadní.

Čili já jsem pro obecné referendum a takových otázek by bylo mnoho. Ale klíčové věci, na jaké máme mít například mezinárodní smlouvy, případně máme-li vystoupit z NATO nebo Evropské unie, to musí řešit referendum ústavně svolané.

Jste pro zavedení eura?
My jsme se přece rozhodli pro zavedení eura, teď jde o to kdy. Rozhodně jako prezident nebudu tlačit na pilu, aby to bylo rychle.