Na Šumavě zaznamenali vědci od začátku roku už několik otřesů. Svou silou sice byly na hranici mikrozemětřesení a nezpůsobily žádné škody, vědce přesto zajímají. Seismická aktivita na Šumavě je totiž novinkou.
Šumava se chvěje. Zatímco místní vnímají jen zvuk, vědci tam zřídili měřicí stanici
Události v regionech: Zemětřesení na Šumavě (zdroj: ČT24)
Otřesy na Šumavě zaznamenali vědci poprvé před dvěma lety, loni na podzim proto zřídili dočasnou měřicí stanici v Prášilech. „Nejsilnější otřes měl zhruba magnitudu dvě, což je velmi slabé zemětřesení,“ popisuje seismolog z Geofyzikálního ústavu Akademie věd Jan Zedník.
Toho už si lidé v nejbližším okolí mohou všimnout, zpravidla ale jen slyší zvuk. „Je to, jako když by padal třeba sníh ze střechy nebo jako když najednou prudce zafouká vítr,“ potvrzuje místostarosta Prášil Josef Rada (SNK).
Nádoby se seismometry na Šumavě
Dosud na Šumavě došlo k šesti desítkám otřesů. „Zatím nevíme, proč se aktivovala právě tato oblast. Otřesy vznikají na nějakém zlomu, zatím jich je málo,“ říká seismolog Zedník.
Právě proto vědci data sbírají a pečlivě analyzují údaje třeba ze seismometrů uložených v Amálině údolí u Kašperských hor, kde stojí měřicí stanice. Seismometry tam mají uložené v hermeticky uzavřených nádobách pod zemí v bývalé štole.