Ostrava – Před dvaceti lety skončila černouhelná těžba v Ostravě. Poslední vozík s uhlím vyjel právě 30. června 1994 z Dolu Odra v Přívoze. Jeho těžební věž byla odstřelena o čtyři roky později. Během dvousetleté historie dolování živila práce v ostravských šachtách desítky tisíc lidí, stovky jich při extrémně těžké práci spojené s výbuchy plynu a otřesy zahynulo.
Před 20 lety skončila v Ostravě těžba uhlí. Duch hornictví nezmizel
První organizovaná těžba v Ostravě začala v 18. století v Petřkovicích. Horníci tam ročně dolovali asi 120 tun uhlí. Nejvyšší produkci uhlí zažil socialistický podnik OKD v roce 1980 - 25 milionů tun uhlí. Teď dosahuje roční objem těžby společnosti OKD, která se soustředila na Karvinsko, asi 10 milionů tun. Před 20 lety, když končila poslední ostravská šachta, produkovala firma o 6 milionů tun více než dnes.
Část ostravských dolů je zasypána, mnohé těžní věže zmizely. Některé však zůstaly, jsou památkově chráněné a symbolizují hornickou minulost, bez které by Ostrava nebyla nikdy průmyslovým centrem Rakousko-Uherska ani ocelovým srdcem socialistické republiky. Investice do zachování havířských památek a skanzenů budoucím generacím se vyplácí, protože patří k nejnavštěvovanějším v regionu.
I když se v Ostravě dávno netěží, lidé mají k hornictví silný vztah. Dokonce se prý duch havířů a jejich zásad vyplývajících z nutnosti kolegiality a vzájemné důvěry v extrémních podmínkách, stále trochu odráží i v současných obyvatelích města. „Pro Ostraváky stále platí, že jsou to lidí spíše přímí, nemají rádi vytáčky, mluví na rovinu, jasně, stručně, krátce,“ shrnuje ostravský sociolog Lubor Hruška.
GALERIE
videogallery_454735
O to, aby se o hornictví nevyprávěly pohádky, ale pravda, se starají mnozí pamětníci, kteří odfárali desítky let. Například Arnošt Felkl byl horníkem přes 40 let, teď pracuje v hornickém muzeu pod Landekem v Ostravě-Petřkovicích jako průvodce turistů. Stále má příležitost vzpomínat, jak to bylo, když v padesátých letech například poprvé řídil důlní kombajn. „Nadřízený mi řekl, budeš s tím jezdit, já na to, že to neumím. Jenže tehdy to neuměl vůbec nikdo,“ vzpomínal Felkl.
Archeologické nálezy prokázaly, že uhlí z Ostravska využíval už pravěký člověk. Cílená a pravidelná těžba tam začala na přelomu 18. a 19. století a její obrovský rozmach je pak spojený s budováním železnice a založením Vítkovických železáren (1828).
Ostravsko-karvinské doly
Po 2. světové válce bylo asi třicet šachet čtyř těžařských společností na Ostravsku a Karvinsku znárodněno, staly se součástí národního podniku Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly, ze kterého později vzniklo OKD. Už za socialismu některé doly zanikaly, jiné se otevíraly. Například v roce 1980 dosáhla těžba v revíru až 25 milionů tun ročně. Ještě roku 1990 pracovalo v OKD přes 100 tisíc lidí. Po převratu nová vláda státní podnik zrušila, roku 1991 vznikla akciová společnost s většinovým podílem státu. Probíhal velký útlum ostravské a petřvaldské části revíru, kde byly nižší sloje a nákladnější těžba, začala také privatizace. Postupně skončila těžba v dolech Jan Šverma, Heřmanice, Julius Fučík a dalších. Důl Odra, poslední na území Ostravy, definitivně ukončil těžbu roku 1994. Dolování pokračuje na Karvinsku a poslední důl na Frýdecko-Místecku – Paskov, se připravuje na útlum. Vlastníkem šachet je společnost New World Resources, jejímž spolumajitelem je miliardář Zdeněk Bakala. V OKD teď pracuje asi 13 tisíc lidí.