Brno – Nejvyšší soud v Brně rozhodl, že definitivním vlastníkem zámku v Opočně je stát. Odmítl tak dovolání Kristiny Colloredo-Mansfeldové, dcery původního majitele, která se vydání opočenského panství domáhá od roku 1991. Ve správě státu na základě říjnové rozhodnutí zůstává také část mobiliáře. Proti rozhodnutí brněnského soudu se již nelze odvolat, dědici šlechtického rodu ale zvažují předání sporu k evropskému soudu ve Štrasburku. Hodnotu předmětů, o které se Colloredo-Mansfeldové soudí, odhaduje památkový ústav na více než miliardu korun.
Majitelem zámku v Opočně je podle Nejvyššího soudu stát
Zámek ve východních Čechách obývali Mansfeldové od druhé poloviny 17. století, kdy získali dědičné právo na majetek zkonfiskovaný po Bílé hoře jinému šlechtickému rodu. V roce 1942 jej zabrali Němci, po roce 1945 pak připadl státu. Colloredo-Mansfeldové se o majetek začali soudit, po únorovém převratu ale emigrovali do Rakouska.
Tahání opočenské pilky
O navrácení zámku usiluje dědička šlechtického rodu od začátku 90. let. V odvoláních poukazovala na skutečnost, že majetek jejího otce byl za války zkonfiskován kvůli jeho nepřátelskému postoji k nacismu. Národní památkový ústav naopak tvrdil, že hraběnčin otec zažádal za okupace o říšské občanství, důkaz se však ze soudního spisu ztratil.
Po roce 2000 se Kristině podařilo zámek získat, Ústavní soud ale vrátil případ k projednání rychnovskému okresnímu soudu, který rozhodl, že nebyly dostatečně zváženy všechny důkazy a že zámek patří státu. Hradecký soud, ke kterému se dědici šlechtického rodu odvolali, rozsudek potvrdil, a zámek se tak stal majetkem státu, pro kterého jej spravuje pardubické pracoviště Národního památkového ústavu.
Na řadě jsou spory o mobiliář v několikamilionové hodnotě
Opočenský zámek sice definitivně připadnul státu, Mansfeldové si ale nárokují ještě obrazy a předměty v celkové hodnotě téměř jedné miliardy korun. Mobiliář zámku je stále ještě předmětem soudních řízení, v říjnu letošního roku ale už pardubický soud rozhodl, že část inventáře patří státu. Hraběnka se proti rozsudku chystá odvolat k Nejvyššímu soudu. „Věřím tomu, že když byly soudy v případě objektu vázány výsledkem jednání u Nejvyššího soudu, bude tomu tak i v tomto případě,“ očekává Iva Lánská z Národního památkového ústavu.
Pro návštěvníky zámku se spory o vlastnictví nic nezměnilo, objekt bude přístupný za stále stejných podmínek.