Po druhé vlně povodní hrozí komáří kalamita. V Krumvíři už zaútočili

Brno - Dlouhodobé deště a dvě vlny povodní způsobily gigantické přemnožení komárů. Bolestivě o sobě komáři už začínají dávat vědět v obci Krumvíř na Břeclavsku. Tam nedávné povodně vytvořily lagunu u fotbalového hřiště. Ve vysychající vodě se vylíhli komáři, kteří teď zejména večer podnikají nálety směrem k nedalekým domům. A jejich obyvatelé trpí.

„Nepřijemný, hlavně je to nepříjemný, musíme zavírat okna a v noci, když to naletí do domu, tak se vůbec nedá spát,“ stěžuje si Anežka Válková z Krumvíře.

I když jsou v Krumpíři z předchozích let zvyklí i na větší komáří trápení, tuší, že nejhorší kalamita teprve přijde. Stejně jako v ostatních obcích i zde se komáři nejvíce rozmnoží s tím, jak bude postupně opadávat voda.

Rozhovor s hygienikem Oldřichem Šebestou (zdroj: ČT24)

První povodňová vlna před dvěma týdny komárům až tolik neprospěla. Voda se rozlila hlavně do polí a luk, tam, kde se komáři normálně nelíhnou. Následující silné deště a současná druhá vlna záplav už ale tento obtížný hmyz potěšila mnohem více.

„Přesycená půda už vodu nepřijala a navíc došlo k dalšímu zvýšení průtoků v řekách, tentokrát nejen v Moravě, ale i v Dyji a Svratce. Tím byly zasaženy další oblasti,“ popisuje současnou situaci hygienik Oldřich Šebesta, který se na problematiku komárů specializuje.

Jestli se letos dočkáme komáří kalamity nebo ne, se uvidí už přibližně za týden. Zatím je totiž voda pořád hodně hluboká a rychle teče. Komáří vajíčka a později larvy se tak nemohou vyvinout. Jakmile se ale toky uklidní a vysvitne slunce, začnou se larvy rychle líhnout.

„Jejich vývoj ale bude pravděpodobně značně nerovnoměrný, což komplikuje provedení preventivních opatření,“ varuje Šebesta. Zatímco v některých místech už se komáři líhnou teď, na jiných se to dá čekat teprve příští týden.

A to nebude jediný problém s likvidací komárů. Obvyklé letecké postřiky totiž letos asi nepůjde v plné míře použít. Zaplavené louky ještě mnohde nebyly ani jednou posekány a jsou zarostlé vysokou trávou, podobně lesy se po sušším jaru značně rozrostly.

K samotným larvám by se tak postřiky nejspíš vůbec nedostaly. Budou je proto muset provádět lidé přímo ze země, v rozmáčené půdě se ale do některých lokalit nejspíš vůbec nedostanou. „Naší prioritou je ochrana lidí, takže se zaměříme na okolí sídel. Je potřeba se připravit na možnost lokálních kalamit, rozsah ale zatím nelze odhadnout,“ dodal Šebesta.

Nejhorší situace se dá čekat jako vždy na Břeclavsku, hlavně v oblasti soutoku Dyje a Moravy a podél hranic. Kalamita ale může hrozit podél Moravy i v okolí Hodonína.

Hejtmani možná požádají vládu, aby se podílela na financování zásahů proti přemnožení komárů. Na jihu Moravy i v dalších regionech mají komáři po záplavách a deštích vynikající podmínky pro množení. Efektivní boj proti hmyzu umožňují postřiky. Na jejich nákup i aplikaci však budou třeba miliony korun.

Jen Rohatec na Hodonínsku má podle senátorky za Hodonínsko Aleny Venhodové (ODS) náklady na jednu aplikaci postřiku vyčísleny na 500.000 až 750.000 korun. Částka odpovídá 300 hektarům plochy, jíž je třeba postříkat. Postřik se musí aplikovat několikrát. Zahubí sice účinně komáří larvy, které se v době aplikace v tůních vyvíjejí, další generaci však už nezasáhne.

Riziku přemnožení komárů mohou podle Venhodové zanedlouho čelit i další města a obce z regionu - Hodonín, Lanžhot, Petrov i sídla na tocích Veličky
a Kyjovky. Podle Venhodové je už dnes kvůli útokům bodavého hmyzu pobyt u řeky Moravy nepříjemný. „Když se neprovedou komplexní postřiky, lidé tam budou strašně trpět,“ uvedla senátorka.

Připomněla situaci po záplavách v roce 1997, kdy prý myslivci kvůli vytrvalým útokům komárů zaznamenali případy „zešílení srnčí zvěře“. Podle Venhodové není jiné řešení, než protikomáří postřik plošně aplikovat z letadel.

Podle Oldřicha Šebesty z krajské hygienické stanice to však letos bude obtížné. Záplavy nepřišly po vlně such, jako v minulých letech, ale pršelo několik týdnů a louky zemědělci kvůli tomu nestihli pokosit. I lesní porosty jsou bujné. Postřik by se tak přes vegetaci nemusel při leteckém rozprašování do tůní dostat.