Většinu kruhů v obilí vytvoří lidé, tvrdí odborník na agrosymboly Jan Černý

Jižní Morava - Několik geometrických obrazců, tzv. agrosymbolů, se v červenci objevilo v Jihomoravském kraji. Před čtrnácti dny to byly kruhy v obilí na Hodonínsku a ve Šlapanicích. V tomto týdnu přibyly čtyři rovnoměrné  obrazce v obilném poli u Velešovic na Vyškovsku. Co to agrosymboly vlastně jsou, jak vznikají a kolik jich je, jsme se zeptali badatele a administrátora české databáze kruhů v obilí Jana Černého.

Co je to vlastně agrosymbol?

Agrosymbol je český název pro obrazce, které se objevují v zemědělských plodinách. Když se obrazce začaly v 90. letech objevovat, říkalo se jim nepřesně piktogramy. Kdyby se ale jednalo o piktogramy, musel by obraz nést nějakou informaci, což se neděje. Proto čeští badatelé přešli k označení agrosymbol, který vystihuje správný význam.

A termín kruhy v obilí?

Anglie je považována za Mekku tohoto fenoménu a v první fázi se tam vyskytovaly především jednoduché samostatné kruhy. Možná právě proto se začalo říkat „kruhy v obilí“. Zřejmě je to také záležitost novinářů, kteří to tak pojmenovali.

Vedete internetovou databázi těchto symbolů. Co je náplní vaší práce?

Naším cílem je co nejlépe v rámci našich možností tyto obrazce zdokumentovat. Přijedeme do lokality a zjišťujeme co nejvíce informací: kdy vznikl, za jakých okolností, jestli v souvislosti s jeho vznikem nedocházelo k nějakým dalším zajímavým doprovodným jevům, odebírají se vzorky zasažených rostlin a kontrolních rostlin mimo obrazec.

Kolik obrazců se v České republice a ve světě vyskytuje?

V České republice jich ubývá. Např. v roce 1996 jsme zde měli okolo 50 agrosymbolů na území ČR. V loňském roce to bylo pět obrazců, letos je to také pět. Je to trend, který není všude stejný. Např. v Anglii nebyl žádný pokles evidován. To stejné platí v Německu, které je na druhém místě, co se týče obrazců objevených za tuto sezónu. Opravdu nevím, čím to je způsobeno. Jsem ale přesvědčen o tom, že většina obrazců v České republice byla vyšlapána lidmi.

Pokud agrosymboly nejsou vytvořeny lidskou činností, jak tedy vznikají?

To souvisí s mnoha různými teoriemi. Prokazatelně ale existují symboly, které člověk nevyšlapal. Spousta vědeckých článků dokazuje, že na rostlinách jsou bio-fyzikální anomálie, které nemohou vzniknout, pokud by obrazec byl běžně vyšlapán.

Bio-fyzikální anomálie?

Nejpodstatnější je, že na druhém až třetím kolénku stébla obilí jsou viditelné prasklinky. Je to nejdůležitější znak, který sám o sobě na poli nevzniká. Pokud se provede laboratorní průzkum vzorků, tak nalezneme stejné znaky, jako byste dal rostlinu do mikrovlnky. To znamená že jsou zasaženy vysofrekvenčním zářením.

Kolik ornamentů z celkového počtu je vytvořeno „šlapači“?

Nejsem schopný to vyjádřit v procentech, ale v loňském roce jsem se poprvé setkal po dlouhé době s obrazcem, který byl nejspíš pravý.

Může kruhy způsobit zvěř?

V žádném případě. Tato varianta nepřichází v úvahu

Jaký je váš osobní názor na vznik symbolů?

Můj osobní názor na vznik agrosymbolů je takový, že jej může vytvářet nějaká přírodní síla, která se takovým způsobem projevuje. Je to jako kresby od mrazu na skle.

Jaké jsou ornamenty ve Šlapanicích a ve Velešovicích?

Ve Šlapanicích jde agrosymbol rozdělit na jednodušší obrazce, to znamená kroužek v kombinaci s uličkou nebo mezikružím. Uplatňují se zde složitější tvary. Co se týče samotných symbolů, tak se samozřejmě kategorizují. Obrazec ve Šlapanicích by šel zařadit mezi tzv. pásové agrosymboly, což jsou obrazce, které se vytvoří v jedné linii. Je zajímavé, že v každém agrosymbolu je kruh nějakým způsobem přítomný.

A ve Velešovicích?

Velešovice zatím nejsou prozkoumány.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
před 9 hhodinami

Kejda z protržené jímky se dostala až do národního parku Podyjí

Vodou naředěná kejda z protržené jímky na farmě u Podmyčí na Znojemsku v řece Dyji se dostala do národního parku Podyjí. Znečištění dosahovalo v úterý před polednem k rakouskému Hardeggu. V pondělí vodohospodáři naměřili ve Vranově nad Dyjí až čtyřnásobné překročení limitů pro amoniak, který je silně toxický a může vést k úhynům ryb i bezobratlých. Úhyn ryb ale dosud hlášen nebyl, oznámila v úterý mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kejda v Dyji může ohrozit vodárenskou nádrž

U Podmyč na Znojemsku se na zemědělské farmě protrhla jímka. Uniknout z ní mohly až tři tisíce metrů krychlových statkového tekutého hnojiva, část do Dyje. Hasiči vyslali mobilní chemickou laboratoř i dronovou službu. Odpoledne zredukovali síly, na místě ale ještě budou další hodiny, řekl po 18:00 mluvčí Jaroslav Mikoška. Ředitel dotčené společnosti Rhea Holding se prý snaží eliminovat škody. Podle mluvčí Povodí Moravy Jany Kučerové nenastal žádný úhyn ryb, havárie však může ohrozit vodárenskou nádrž. Havárií se zabývá také znojemský vodoprávní úřad. Proud kejdy podle hasičů zasáhl i několik aut a dům ve Vranově nad Dyjí.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
19. 1. 2026

Jedna z dívek, jež se topily ve Vltavě, zemřela

Jedna ze dvou dívek, které se v sobotu večer topily ve Vltavě v Českých Budějovicích, zemřela. Druhá zůstává na jednotce intenzivní péče. Uvedl to mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík. K tonoucím dívkám vyráželi záchranáři a policisté v sobotu po sedmé hodině večer. Policie tragédii vyšetřuje pro podezření na usmrcení z nedbalosti. Záchranáři na místě ošetřili i lehce zraněné policisty, kteří při příjezdu k události havarovali se služebním autem.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
17. 1. 2026

Slibované čínské lázně u Pasohlávek stojí stále jen na papíře

Zatímco budova krajského Sanatoria Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku je po zhruba dvou letech prací téměř hotová, na blízkém pozemku určeném pro stavbu lázeňského komplexu se nic neděje. Česko-čínskou firmu RiseSun, která tam má lázně vybudovat, nejspíš čeká pokuta. V roce 2019, kdy od kraje pozemky kupovala, se totiž zavázala dokončit lázeňský areál do sedmi let.
16. 1. 2026

Silničáři o víkendu strhnou v Brně most na D1, zavřou Kaštanovou ulici

Silničáři budou o víkendu v Brně demolovat další most na dálnici D1. Zatímco uplynulý víkend šlo o most přes dálnici D2, tentokrát přijde na řadu most přes Kaštanovou ulici. Ta propojuje Brno s okrajovými částmi Brněnské Ivanovice a Tuřany a slouží jako důležitá výpadovka na jihovýchod města. Ulice bude uzavřená od pátečního pozdního večera do pondělního rána.
16. 1. 2026
Načítání...