Bunkr číslo 16 neboli Výběžek je obrovskou pevností - už několik let ale opuštěnou a nevyužívanou. Ministerstvo obrany dlouho nemohlo pro objekt najít kupce. Povedlo se to až v sedmém kole, kdy ministerstvo z původních požadavků téměř desetinásobně slevilo.
„Bunkr jsme prodali za 276 tisíc korun. Od listopadu je smlouva na ministerstvu financí, které musí udělit ještě schvalovací doložku,“ vysvětlila mluvčí ministerstva obrany Jana Zechmeistrová.
Martin Černý z Pevnostního muzea Vranov o opravách bývalých vojenských bunkrů
Martin Černý z Pevnostního muzea Vranov o opravách bývalých vojenských bunkrů
Chátrající bunkr Výběžek v Hevlíně
Ministerstvo financí podle Radka Ležatky z oddělení komunikace teď smlouvu komplexně posuzuje. „Předpokládáme, že by tato záležitost měla být v únoru vyřízená,“ řekl. Nový majitel do té doby nechce své záměry s bunkrem komentovat.
Ze spousty bunkrů je dnes muzeum
Nový majitel by se mohl inspirovat například ve Vranově nad Dyjí, kde historikové-nadšenci už dvě malé pevnosti přetvořili v muzeum. „Naším záměrem bylo zrekonstruovat několik objektů do stavu z různých období tak, jak je vytvářela naše armáda. Takže počínaje rokem 1938 a konče šedesátými, sedmdesátými léty,“ uvedl Martin Černý z Pevnostního muzea Vranov.
Do bunkrů, které byly v žalostném stavu, nadšenci nastěhovali postupně část dobového vybavení. V letních měsících je o netradiční pohled do historie zájem obrovský, a znovu oživené pevnosti si tak na svůj provoz dokonce vydělají. „S vybavením nám trochu pomohla i Vojenská správa Znojmo, někde byly zbytky vybavení v samotných objektech,“ dodal Černý. Nejvíce práce podle něj bylo s opravou prvorepublikového bunkru, která se táhla dlouhých dvanáct let.
Na jaře plánují historičtí nadšenci zpřístupnit u Vranova další pevnost, která by měla být zařízena v duchu padesátých let.
