Kovářova kobyla chodí bosa, říká stavitel dřevostaveb

Když se s dřevostavbami v Česku před lety začínalo, vládla naprostá nedůvěra. Po desetiletích, kdy se stavělo výhradně z cihel či betonových panelů, si nikdo nedovedl představit, že by stavby ze dřeva něco vydržely, fungovaly a zaručovaly bezpečí. „Museli jsme a musíme v podstatě dodnes bojovat s řadou mýtů a předsudků, které jsou v lidech zakořeněny. Všichni samozřejmě vědí, že se ze dřeva staví třeba ve Spojených státech, Kanadě a Skandinávii, ale přijmout fakt, že je to možné i u nás, je pro mnoho z nich stále nepředstavitelné. Češi jsou prostě velmi konzervativní ve svých návycích,“ vysvětluje architekt Vala.

Výhody dřevostaveb

- výborná tepelná ochrana 
   montované stavby  (suchá montáž výstavby)
- rychlost výstavby
- příznivá cena
- přesnost výstavby
- příjemné mikroklima uvnitř stavby
- menší tloušťka stěnových   konstrukcí
- statická odolnost vůči dynamickým změnám (zemětřesení)
- hmotnost stavby oproti zděným
- životnost staveb

Co jim v tom brání?
Obyčejný stereotyp. Řada z nich má zakořeněnou představu, že ze dřeva může být tak nanejvýš chata či chalupa. Myslí si, že dřevěný dům nemůže mít velkou životnost, že v něm nebude dost teplo a že je nebezpečný kvůli případnému požáru.

A jak se jim to snažíte vyvrátit?
Samozřejmě výčtem výhod. Dřevo je totiž jediná obnovitelná surovina. Když dům dožije, což ví jen málokdo, že může být v průměru sto let, dá se velmi ekologicky zlikvidovat. Na rozdíl od cihlových konstrukcí se dá z té jeho získat další energie. Ke stavění ze dřeva není potřeba vydrancovat les, jak zní ještě dnes některé argumenty těch, kteří nemají správné informace. Les roste nejdéle právě oněch sto let. Takže po vytěžení dřeva pro jeden dům (cca 150 kubíků dřeva) vám do doby jeho životnosti vyroste další les.

Těch pochybností je ale daleko víc. Lidé si myslí, že v dřevěných domech musí být v zimě zima a vlétě horko, jak to je?
To je samozřejmě závislé na technologii stavby a správné izolaci. A pokud jsou udělány správně dle patřičných norem, je v těch domech opravdu velká pohoda jak v zimě, tak v létě. Samozřejmě při naprosto minimálních nákladech na spotřebu energie. Praxe ukazuje až o třicet procent nižší spotřebu energie na vytápení než u klasického zděného neizolovaného domu. Dřevo neakumuluje teplo jako třeba cihly. Stejně tak na rozdíl od cihel má dřevo schopnost regulovat vlhkost, a proto je i klima v domě daleko lepší.

Nevýhody dřevostaveb

- nižší požární odolnost ve srovnání s cihlovými a betonovými stavbami
- nižší odolnost vůči uragánu a vichřici
- občasné větší riziko plísní v místech se zvýšenou vlhkostí
- nižší životnost oproti kamenným a cihlovým stavbám
- možné změny ve tvaru dřeva (u roubenek)

Dřevo ale také dobře hoří…
Ano, to je také jeden z mýtů, proč si nepořizovat dřevěný dům. Každý má pocit, že je to polínko hozené do ohně. Jenže tak se dřevostavby ve své konstrukci nechovají. Dřevo má výrazně lepší parametry než třeba kov. Když se začne při požáru tavit ocelová konstrukce, zbortí se. U dřeva lze předvídat, jak bude hořet, a tak je jednodušší požár zlikvidovat. Nehořlavost dřeva je výrazně zvýšena pomocí velkoplošných materiálů pro opláštění dřevěných nosných konstrukcí. Samozřejmě pokud jsou udělány správně. Svého času se používalo jako izolant ocelových konstrukcí proti požáru, dokonce vystýlky v trezorech bývaly z dubu. Dřevo samozřejmě hoří, ale zuhelnatělá vrstva, která při požáru vznikne, posléze brání ohni v dalším postupu. Proces hoření se buď výrazně zpomalí, nebo zcela ustane.

To jsou tedy zatím samé výhody. A četla jsem dokonce v nabídkách některých firem, že je i pořizovací cena takového domu levnější…
To je ale spíše jen marketingový tah. Pořizovací cena je stejná jako u cihlového domu. Staví se ale rozhodně kratší dobu - vzhledem k suché technologii, čemuž musí předcházet precizní příprava samotných komponent. Navíc je tloušťka obvodového dřevěné konstrukce menší než u cihlových nebo porobetonových staveb, takže na stejné vnější ploše postavíte větší prostor uvnitř v řádu až o několik metrů.

A přesto se u nás staví dřevěných domů málo. Kdo jsou lidé, kteří si je pořizují?
Ještě před deseti lety bych řekl, že to byla úzká skupinka lidí s typickým profilem progresivních světoběžníků a osvícenci, kteří chtěli snížit provozní náklady svého bydlení. Dnes je to směsice lidí. Přibývají samozřejmě ti, kteří chtějí mít své bydlení, ale zároveň chtějí dávat peníze ušetřené z jeho nenákladného provozu do svého životního stylu - třeba do cestování.

Petr Vala - předseda Asociace dodavatelů montovaných domů. V roce 1990 absolvoval Fakultu architektury VUT Brno. od té doby se věnoval architektonickým návrhům půdních vestaveb/nástaveb a jejich následné realizaci. V roce 1996 začal s výstavbou montovaných sendvičových dřevostaveb formou staveništní montáže (tzn. kanadskou technologií).

Víte, jak velký podíl na trhu mají dřevostavby u nás ve srovnání se světem?
V České republice je to kolem osmi až devíti procent. V USA a Kanadě je to 80 až 90 procent, ve Skandinávii 50 až 60 procent a v západní Evropě od 25 do 40 procent v závislosti na jednotlivých státech.

Takže jsme na tom opravdu stále docela špatně vzhledem k tomu, kolik máme využitelných lesů?
To ano. Česká republika je jednou z nejzalesněnějších zemí Evropy. A přitom se zdejší dřevo využívá na výrobu staveb jen v minimální míře. Před pár lety to bylo ale mnohem horší, myslím, že si na to lidé začínají zvykat.

Vy osobně bydlíte v dřevostavbě?
Jak to tak bývá, přestože jsme zrealizovali kolem dvou set rodinných domů a desítky občanských objektů, kovářova kobyla chodí bosa. Ale bydlím v podkrovním bytě, kde je dřeva dost.

• Dřevostavba autor: ČT24, zdroj: Avanta http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2376/237591.jpg
• Dřevostavba autor: ČT24, zdroj: Avanta http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2376/237588.jpg
• Dřevostavba autor: ČT24, zdroj: Avanta http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2376/237592.jpg
• Petr Vala autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2376/237598.jpg