Diecézní muzeum v Brně vystavuje kopii Turínského plátna

Brno - V kryptě katedrály svatých Petra a Pavla v Brně mohou návštěvníci ode dneška spatřit kopii Turínského plátna – nejznámějšího a nejslavnějšího zobrazení Kristovy podoby. Turínské plátno je prezentováno fotokopií ve skutečných rozměrech a umožňuje podrobné seznámení s proslulým a jen výjimečně vystavovaným pohřebním rubášem. Zatím poslední výstava plátna se uskutečnila v italském Turíně v loňském roce, kdy návštěvnost podle italských údajů překročila dva miliony osob.

Turínské plátno

je lněná rouška o rozměrech 4,36 krát 1,1 metru, do níž se podle tradice otisklo tělo umučeného Krista, bylo objeveno v polovině 14. století v chrámu Notre-Dame ve francouzském městě Lirey. Od roku 1578 je relikvie uložena v Turíně, v kapli katedrály Jana Křtitele. Proto se plátnu také říká turínské.

Čtyři a půl metrová kopie Turínského plátna je na brněnské výstavě doprovázena několika originálními malbami, které byly pro výstavu vyhledány. Všechny pocházejí z brněnské diecéze, vznikly od 17. do 19. století a dosud nikdy nebyly veřejně vystaveny. Jedná se většinou o „veraikony“, obrazy zachycující otisk Kristovy tváře na roušce. Název vychází ze jména biblické ženy Veronika (nebo také Bereniké), která podle tradice podala Ježíšovi na křížové cestě roušku, aby si mohl otřít zpocený a zakrvácený obličej. Jméno Veronika bylo symbolicky čteno a chápáno jako „vera ikon“ neboli „pravý obraz“. Na mnoha malbách a grafikách proto drží Veronika v rukou plátno s obrazem Kristovy tváře.

Ředitel Diecezního muzea Karel Rechlík o výstavě (zdroj: ČT24)

O pravost plátna se vedou spory

V minulosti bylo plátno několikrát podrobeno vědeckým testům. Rozbor prachových částic ukázal, že látka pochází z Blízkého východu a je 2000 let stará. Tyto závěry však zpochybnila radiokarbonová analýza z roku 1988. Tři laboratoře, které nezávisle na sobě zkoumaly ústřižek z plátna, je označily za středověký podvrh. Jeho vznik datovaly do let 1260 až 1390. Později se ovšem ukázalo, že zkoumané vzorky pocházely ze středověkých restaurátorských záplat.