CHKO Poodří pokračuje v obnově rezervace Bažantula. Jde o nejrozsáhlejší projekt za 30 let

Správa Chráněné krajinné oblasti Poodří zahajuje další fázi obnovy přírodní rezervace Bažantula. Na konci loňského roku tam skončily dva roky trvající rozsáhlé zemní a stavební práce za více než 50 milionů korun, teď soustavu čtyř rybníků postupně znovu obsadí rostliny a živočichové. Obnova Bažantuly je dosud nejrozsáhlejším projektem v historii CHKO, od jejíhož vyhlášení tento týden uplyne 30 let.

Rezervaci Bažantula tvoří rybníky Malý a Velký Okluk, Bažantula a Kozák. Všechny se odbahňovaly, opravily se jejich hráze, přerovnala dna, vyměnily manipulační objekty. Rybniční ostrovy byly upraveny tak, aby se zlepšily podmínky pro hnízdění ptáků. Rybníky byly v nevyhovujícím stavu, úpravy zlepší životní podmínky pro živočichy, především ptáky, i pro společenstva vzácných rostlin.

„Začínáme manipulovat s vodou a vytváříme podmínky pro postupný nástup jak rostlinstva, tak živočišstva, aby se tam zahnízdili ptáci, aby rostliny obsadily volné břehy a aby to nezarostlo invazními druhy, které bychom tam nechtěli,“ řekl ředitel Správy CHKO Poodří Jan Klečka.

Kde dříve byly rákosiny, je nyní volné dno. „Celé se to pročistilo a bude to zarůstat znovu, doufejme, že řízeně. Hlídá se to a zároveň se to učíme, protože je to vlastně první takové modelové území, které máme k dispozici,“ poznamenal Klečka.

Ochranáři budou vývoj území regulovat zpočátku hodně, postupně stále méně. „Počítáme, že tak během tří let by se tam mohla nastavit nějaká rovnováha, která se potom bude udržovat,“ řekl ředitel správy CHKO.

Uměle se v rezervaci rostliny vysazovat nebudou

Uměle se v Bažantule rostliny vysazovat nebudou. „Z okolí se to tam samo natáhne. Podle toho, jaké podmínky tam budou, tak ten který druh bude mít konkurenční výhodu a bude to obsazovat a rozvíjet se. Podmínky chceme upravovat tak, abychom zvýhodnili druhy, které tam potřebujeme,“ vysvětlil ředitel. Základní je, aby se mělké části rybníků zatáhly rákosem.

V rezervaci Bažantula se vyskytovaly populace ohrožených vodních rostlin, jako nepukalka plovoucí, plavín štítnatý, kotvice plovoucí nebo řečanka menší. Rozmnožovali se tam obojživelníci kuňka ohnivá, rosnička zelená a skokani zelení. Z vodních ptáků zde žili například bukač velký, chřástal vodní, rákosník velký, moták pochop nebo různé druhy potápek.

Příští rok budou do opravených rybníků vysazeny ryby. Hospodaření se ale přizpůsobuje tomu, že jde o rezervaci. Oproti produkčním rybníkům tak bude ryb méně a budou menší.

Správa počítá s obnovou dalších rybníků

Správa počítá i s obnovou ostatních rybníků v CHKO, které jsou také ve špatném stavu. První na řadě by měla být rezervace Kotvice, kde by úpravy mohly začít v roce 2023.

CHKO Poodří  byla vyhlášena k 1. květnu 1991. Rozkládá se na ploše téměř 82 kilometrů čtverečních v Moravskoslezském kraji mezi obcemi Mankovice a Vražné nedaleko Oder a jižním okrajem Ostravy. Jádrem území je niva řeky Odry. V Poodří bylo pozorováno přes 400 druhů ptáků, což je více než 60 procent všech ptačích druhů České republiky.

Dalším aktuálním projektem CHKO je kosení rákosin na mokřadních loukách. „Jak jsou zarostlé, postupně se tam hromadí hmota starého rákosu a ony se celé zvedají. Tím jednak vysychají a jednak je z toho houština, která není využitelná ani pro druhy, které bychom potřebovali, hlavně pro ptáky. Ptáci potřebují rákosinu mladou a poměrně řídkou, aby se dostali na zem a mohli sbírat potravu,“ vysvětluje Klečka. Správa CHKO tak rákosiny na čtyřech místech kosí, aby se omladily.

K výročí Správa CHKO připravila aktualizovanou mobilní aplikaci Poodří, kde najdou uživatelé informace o oblasti nebo tipy na výlety. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Zaměstnanec ČNB stíhaný za krádež milionů je ve vazbě

Zaměstnanec České národní banky (ČNB) stíhaný za krádež, kterého ve čtvrtek zadrželi policisté, je od sobotního dopoledne ve vazbě, řekl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Petr Lužný. Muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky, podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun.
před 45 mminutami

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
před 3 hhodinami

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoOstravský domov pro autisty skončí, rodiny klientů už dostaly výpovědi

Jediné pobytové zařízení pro lidi s nejtěžšími formami autismu v Moravskoslezském kraji zavírá. Výpovědi už dostalo všech osm rodin klientů. Ostravský domov Mikasa ukončuje služby kvůli nedostatku peněz. Jeho provoz platí rodiny klientů, město i Moravskoslezský kraj. Jenže hlavně krajská dotace byla nižší, než vedení zařízení počítalo. Na další provoz teď domovu chybí zhruba 3,5 milionu korun. Úřad ale tvrdí, že naděje na zachování služby stále existuje. O další podpoře budou zastupitelé rozhodovat ještě v září a podle kraje je pravděpodobné, že Mikasa peníze získá. Kolik ale dostane, zatím není jasné.
před 19 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Lesní požár na Opavsku už se nešíří

Hasičům se v pátek dopoledne zhruba po 22 hodinách podařilo lokalizovat požár lesa v Novém Vrbnu na Opavsku. Stupeň požárního poplachu byl snížen z třetího na druhý. Novinářům to sdělila mluvčí hasičů Kamila Langerová.
včera v 11:03

Úsek D3 mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm už funguje

Řidiči mohou od pátku využívat část dálnice D3 mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm na Českokrumlovsku. Stavbu úseku, který měří tři a půl kilometru a stál přes miliardu korun, se podařilo oproti původním plánům urychlit zhruba o měsíc, předeslal již na začátku července vedoucí projektu Pavel Fišar. O zprovoznění informovali zástupci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). V letních měsících po dálnici projede denně na dvacet tisíc vozidel, jinak se jejich počet pohybuje kolem 13 500. Jde o první napojení dálnice z Česka do Rakouska.
včeraAktualizovánovčera v 10:34

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
včera v 07:30

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.