Vědci odkryli další metry Goethovy štoly. Chodba v nitru sopky měla objasnit vznik Země

Goethova štola pod Komorní hůrkou na Chebsku se opět přiblížila do nitra sopky. Dělníkům se podařilo odbagrovat a zpevnit kus zavalené části. Až tři sta metrů dlouhé podzemní chodby vznikly před 180 lety k vědeckým účelům. Kromě dalšího zkoumání se odkrytá chodba má stát i atrakcí pro turisty.

Video Události
video

Vědci odkryli další metry Goethovy štoly

Když projekt před dvěma lety začal, končila štola zhruba po pěti metrech. Dál byla zasypaná. Nyní je po vyčištění a vyztužení její délka zhruba osmnáct metrů. Původní dřevěnou výztuž, která se pod tíhou zeminy rozpadla, nahradila kovová klenba.

Je to ale naposledy, kdy se dělníci do hloubky zhruba sedmi metrů dostávali z povrchu země. „Už se nebude hloubit z povrchu, ale mělo by se přejít na razicí práce, protože zával štoly pokračuje,“ řekl České televizi technik Montánní společnosti Igor Gajdušek.

Cílem geofyziků je zpřístupnit zhruba padesát z původních tří set metrů. Turisté se do nitra sopky podívají příští rok.

Spor mezi plutonisty a neptunisty

Komorní hůrku zkoumal básník a geolog Johan Wolfgang Goethe. Právě on navrhl vyhloubit průzkumnou štolu. Stalo se tak ale až po jeho smrti. Podle seizmologa Geofyzikálního ústavu AV ČR Milana Brože je štola unikátní: „Byla vyhloubena na základě vědeckého sporu mezi plutonisty a neptunisty o vzniku Země.“

Vulkanická činnost je na Chebsku už dávnou minulostí. Vliv na region má ale dodnes. Hlavně na zemětřesení, které se zde stále vyskytuje. Na úpatí sopky je proto ukotven seismograf, který vědci chtějí přemístit právě do štoly. „Sníží se tím úroveň povrchového šumu, takže signály budou daleko kvalitnější,“ vysvětlil Brož. Geofyzici díky tomu získají i přesnější údaje o síle otřesů.