Biomasa v elektrárnách stále častěji nahrazuje uhlí. Českými premianty jsou kotle v Hodoníně

Spalování biomasy v Hodoníně (zdroj: ČT24)

České elektrárny produkují stále více proudu z dřevní štěpky. Největší množství v loňském roce vyrobila elektrárna v Hodoníně. Pro okolí to znamená především čistší ovzduší. Teplem navíc zásobuje celý Hodonín a slovenské město Holíč.

Hodonínská elektrárna byla jedna z prvních, která v roce 2006 se spalováním biomasy začala. Postupně se zmodernizovala a rozšířila. V současné době do ní míří denně sedmdesát kamionů s rozdrceným dřevem. Většinou jsou to zbytky po těžbě nebo zpracovaný dřevěný odpad ze sběrných surovin. Do Hodonína ji vozí i z oblastí, které jsou vzdálené přes sto kilometrů.

Důležitá je ekologičnost spalování

Vzorek směsi nejdřív zkontrolují v laboratoři, kde se stanovuje především kvalita dřeva.„Klademe důraz na ekologičnost spalování. S biomasou občas přicházejí i nečistoty a to musíme eliminovat,“ vysvětlil generální ředitel ČEZ Teplárenská Petr Hodek.

  • Elektrárna Hodonín - 321,107 GWh
    Elektrárna Poříčí - 219,467 GWh
    EC Jindřichův Hradec - 32,399 GWh
  • Celkem: 572,973 GWh
  • Zdroj: ČEZ

Kvalitní dřevní štěpka putuje do speciálních zásobníků. Z nich se pak přikládá do obřích kotlů. Za hodinu v nich shoří asi padesát tun, což je náklad dvou plných kamionů.

V Hodoníně se ze štěpky vyrábí nejvíc elektřiny v republice. Její celkové množství by vystačilo na pokrytí více než dvou set tisíc domácností. „Elektrárna je schopná vyrobit elektřiny ještě víc. Záleží na dostupnosti suroviny,“ řekl Petr Hodek, který považuje biomasu za palivo budoucnosti.

Dostatek štěpky i v budoucnu zajistil kůrovec

„Štěpka je samozřejmě v nějakém množství dostupná, ale je dáno trhem, kolik toho je určeno pro energetiku a kolik pro jiné sektory. Například pro výrobu dřevotřísek,“ vysvětlil ředitel Energetického ústavu FSI VUT Jiří Pospíšil. Následující roky by ale štěpky mělo být dost, hlavně kvůli suchu a kůrovcovým kalamitám. Pokud by došla, muselo by se do kotlů začít zase přikládat víc uhlí.

  • České elektrárny loni vyrobily 86 tisíc GWh elektrické energie, o třetinu víc než v roce 1990.
  • Česko je třetím největším vývozcem elektřiny v Evropě.
  • Po roce 1989 začalo Česko snižovat podíl elektrické energie vyrobené spalováním paliv – ze 78% podílu na celkové výrobě na současných 58 %. A to za cenu hlavně zvětšujícího se podílu elektřiny z jádra – ten byl v roce 1990 pětinový, po otevření druhé jaderné elektrárny v Temelíně v roce 2002 se vyšplhal až na současných 35 %.
  • Česko výrazně zaostává ve výrobě elektrické energie z obnovitelných zdrojů – její podíl je u nás jen šestiprocentní, přičemž evropský průměr je 22 % a ten celosvětový 20 %. Globálně ale spalování paliv ve výrobě elektřiny dále dominuje, v roce 2012 se tak na světě vyrobilo 70 % elektrické energie, z jádra 11 %.