Nejsem žádný vyděrač, říká majitel nemovitostí za Lužánkami

Brněnský podnikatel Libor Procházka ovládá část území potřebnou pro stavbu fotbalového stadionu Za Lužánkami. Je vnímán jako člověk kladoucí si neúnosné podmínky pro odprodej svého majetku a bránící tak snu, který si chtějí splnit sportovní fanoušci. Náměstek primátora města Brna Petr Hladík (KDU-ČSL) podnikatele dokonce veřejně nazval vyděračem. Proč se vlastně s městem soudí, jsme se v rozhovoru zeptali samotného Libora Procházky.

Podnikatel Libor Procházka v roce 2010. Dlouhodobě odmítá vystupovat v médiích a fotografovat se
Zdroj: ČT24

Můžete vysvětlit, proč se soudíte a o co vlastně v soudních sporech s městem jde?
Třináct let trvající soudní spory započalo město Brno, které po nás tehdy požadovalo mnohonásobně vyšší částky za pronájem pozemků pod našimi nemovitostmi. U některých ploch šlo i o více než desetinásobek, než v té době v daném místě bylo obvyklé. To byl pro nás šok a z ekonomického hlediska naprosto likvidační postup ze strany města.

Součástí dražby, v rámci které jsme nemovitosti na Ponavě naprosto transparentně nabyli, byl i znalecký posudek na výši obvyklého nájemného v této lokalitě zadaný městem Brnem. Počítali jsme tedy s tím, že město Brno bude z tohoto znaleckého posudku vycházet a nájemné bude podle něj i vyměřeno. Takový znalecký posudek bývá standardně součástí každé dražby, pokud se dražené nemovitosti nachází na cizím pozemku. Účastníci dražby totiž musí vědět, kolik budou za pronájem pozemků platit, jinak by logicky do dražby nešli.

Zajímavostí je, že většina ostatních vlastníků nemovitostí v této lokalitě platila za pronájem pozemků ceny daleko nižší. Statutární město Brno tak rozpoutalo spoustu nesmyslných soudních sporů, kterými nás dle všech indicií chtělo tehdejší vedení města z této lokality vyštvat. První dvě žaloby byly podány městem ještě za ODS. Následovala nabídka od SMB na směnu mých nemovitostí za městské nájemní domy, které jsem si mohl vybrat a které jsem odmítl z důvodu připravovaného projektu Czechcity.

Následně jsem vedení města představil tento projekt, který se se setkal s ohlasem, ale vzápětí přišly volby a s tím i nové politické vedení, ČSSD, které rozpoutalo nové nesmyslné soudní spory. Nakonec město Brno do dnešního dne zaplatilo za všechny s námi prohrané soudní spory přes 15 milionů korun, což v konečném důsledku znamená, že je zaplatili občané města Brna – daňoví poplatníci.

Za zmínku stojí, že v rámci jednoho soudního sporu při odvolacím řízení se odvolací soud při přiznávání nákladů řízení naší společnosti výslovně podivoval nad neekonomickým hospodařením s veřejnými prostředky zástupci města Brna a sám poukázal na možnost podání podnětu k prověření, zda nedochází tímto postupem ze strany města k porušování povinností při správě cizího majetku.

V době, kdy Lubomír Hrstka cesty, parkoviště a další zpevnění plochy zbudoval, byly ale pro veřejnost bezúplatně přístupné. Co se změnilo?
Všechny zmiňované stavby zbudoval Lubomír Hrstka na počátku devadesátých let jako jeden celek. Z důvodu, že byl jediným majitelem celého Bobycentra, které zahrnovalo jednotlivé stavby v areálu Za Lužánkami, logicky nevybíral peníze za využívání parkovišť, nádvoří a komunikací od návštěvníků jeho areálu, který byl tvořen jednotlivými stavbami např. hotelem, nákupním střediskem, diskotékou, poliklinikou, posilovnou, restaurací a dalšími stavbami. Po rozprodání majetku Lubomíra Hrstky, získali v roce 2003 jednotlivé stavby různí majitelé, proto se situace v areálu za Lužánkami přirozeně změnila.

Jde tedy vašimi žalobami na město spíše o reakci na podle vás přemrštěné nájemné za užívání pozemků, za které vás město žalovalo?
I když nás město dostalo do situace, kdy jsme museli před soudem po dobu mnoha let hájit dokonce vlastnická práva k našim nemovitostem, nejedná se z naší strany o reakci na toto nekorektní jednání ze strany města, kdy v době dražeb jednotlivých nemovitostí v areálu bylo městem zveřejněno, že obvyklý nájem pozemků je desetinásobně menší, než potom město za jejich nájem po našich společnostech požadovalo.

Jednalo se například o parkovací plochy na střeše stavby našich garáží. Nejenže jsme tato práva obhájili, v rozsudku odvolacího soudu navíc stojí, že z titulu vlastníka stavby nám náleží náhrada ze strany obce – žalobce, spočívající ve vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalovaný je na svém vlastnickém právu omezován. I z tohoto důvodu, jsme se rozhodli svůj nárok uplatnit a statutární město Brno jsme zažalovali za bezdůvodné obohacení, neboť tímto svým jednáním se město, navíc zcela vědomě, obohacovalo na úkor naší společnosti LP EXPO.

Je třeba poukázat na skutečnost, že se nejedná o zanedbatelnou částku, když dle znaleckých posudků se jedná cca o 3,5 milionu korun za jeden rok. Což je částka, na kterou máme nárok pouze v rámci této společnosti. V případě všech společností je náš nárok na bezdůvodné obohacení daleko vyšší. Samotné město na veškerých svých plochách, včetně krajnic silnic, vybírá od občanů za parkování patnáct korun za půl hodiny. A po nás by chtělo ať dáme naše parkoviště s kapacitou 400 míst k dispozici zdarma. To by byl ale dvojí metr na stejnou situaci.

Na laika to ale, zjednodušeně řečeno, bude vždycky působit tak, že vám Brno musí platit za to, že jeho obyvatelé užívají městské pozemky.
Tak to by bylo nejen zjednodušeně řečeno, ale i nesprávně. Obyvatelé totiž neužívají městské pozemky, ale užívají soukromou stavbu – parkoviště, nádvoří, komunikace, kterou musel někdo na těchto pozemcích nejdřív postavit a rovněž její výstavbu zaplatit. To nemluvím o nákladech vynaložených na údržbu a správu těchto staveb. Obyvatelé, kteří tyto soukromé stavby užívají, jsou obyvatelé a návštěvníci města a je tedy logické, že náhradu za toto užívání požadují naše společnosti jako vlastníci dotčených staveb po městu, a to zcela v souladu s platnou právní úpravou.

Navíc naše společnosti za pozemky města, na kterých jsou předmětné stavby postaveny, platí nájemné, z čehož plyne, že mají vůči pronajímateli nejen povinnosti, ale i práva. A já pouze tato práva jako správný hospodář využívám, což by mohlo být pochopitelné i laikovi.

Procházka: Směnu domů mi nabídlo město už v roce 2006

Od všech žalob ale chcete ustoupit a Ponavu opustit, pokud Vám Brno nabídne za vaše nemovitosti na Ponavě adekvátní náhradu – bylo ve hře devět nájemních domů v centru města. Proč jste si vybral právě tyto?
Nechci a vůbec by pro mě nebylo jednoduché tuto lokalitu opustit, protože jsem byl u jejího samotného zrodu a měl jsem vizi na tomto místě zrealizovat svůj developerský sen, projekt Czechcity – město ve městě.

Navíc, domy určené ke směně, jsem si nevybral já o své vůli, byly součástí nabídky, kterou mi město učinilo už v roce 2006. Byla to první nabídka na směnu majetku ve vlastnictví mých společností za nájemní domy ve vlastnictví města Brna, nacházejících se v jeho centru. Jelikož jsem v té době ještě věřil v možnost realizace projektu Czechcity, nabídku jsem odmítl a odprezentoval jsem městu svůj developerský záměr. Ve vedení Brna byla tehdy strana ODS. S tímto projektem byl později seznámen osobně i Roman Onderka z ČSSD, který se po volbách v roce 2006 stal primátorem.

Ke stejné nabídce z roku 2006 se pak město vrátilo v roce 2016, kdy mě oslovil současný primátor Petr Vokřál s tím, že by chtěl vyřešit majetkoprávní vztahy mezi městem a mými společnostmi, aby se mohly začít stavět městem plánované sportovní stadiony Za Lužánkami.

Věděli o návrhu primátora koaliční partneři, kteří jsou dnes proti a postavili se proti směně na stranu nájemníků domů proti ní protestujících?
Dle mého názoru ano, v současnosti se jedná již čistě o politický boj, kdy se ostatní strany svými populistickými výroky a chováním snaží získat co nejvíce voličů a také nechtějí, aby se panu primátorovi a hnutí ANO podařilo splnit jeden z jeho hlavních předvolebních slibů. Navíc jsem přesvědčen, že o jeho snahách věděli, jinak by přece neschválili, že za posudky utratí město bezmála 2 miliony korun.

Je Vám známo, kolik posudků bylo zhovotveno?
Ano, ale dle mých informací znalecký posudek od VUT Brno, byl městem shledán závadným, protože použitá metodika a jeho zpracování vykazovaly vady a pochybení. Proto bylo město Brno nuceno zadat další znalecký posudek soudnímu znalci Václavu Zvěřinovi. Jelikož tento znalecký posudek byl některými politiky zpochybňován, město Brno muselo zadat třetí znalecký posudek nadnárodní společnosti Deloitte. Tato společnost ve svém supervizním posouzení nesprávnou metodiku VUT potvrdila.

Taky si kladu otázku, proč VUT Brno vypracovalo posudek na osm domů v takové hodnotě, která je takřka o sto procent nadsazená, nežli ostatní posudky, které byly zadány statutárním městem Brnem na devět domů. Nevím, zda to byl záměr, nebo pouze neúmyslné, ale závažné pochybení při pracovním postupu. Nejlepší by asi bylo zeptat se na to opozičního politika a zastupitele města Brna za ČSSD, Olivera Pospíšila, který má na stavební fakultě VUT Brno nadstandardně dobré vazby a který velice rád celou věc v médiích komentuje, třeba to vysvětlí.

Před čtrnácti dny jste dostal další nabídku úplně jiných nájemních domů. Co na ni říkáte?
Tato nabídka mi byla předložena panem náměstkem Petrem Hladíkem. Jedná se o vybydlené bytové domy v havarijním stavu na adresách Milady Horákové, Cejl, Hálkova, Vranovská a Zábrdovická. Tuto nabídku považuji za velmi provokativní a je pro mne absolutně nepřijatelná. I kdyby mi tyto domy chtělo město prodat za korunu, s ohledem na jejich technický stav, kdy investice nutné do uvedení stavu způsobilého užívání těchto zchátralých domů nutně přesáhnou jejich hodnotu, nechtěl bych je.

A navrhl jste Vy sám nějaké další řešení?
Navrhnul jsem městu Brnu další možnou variantu i přes to, že původní varianty směny za 9 nájemních domů se nevzdáváme. Jedná se o směsici nemovitostí, které ve většině případů nejsou zatížené nájemníky bytů. Dle mého názoru je to dobrý kompromis i pro váhavé politiky, kteří směně za bytové domy nejsou zatím nakloněni.

Co budete dělat, když na váš návrh zastupitelé nepřistoupí?
Aby nedošlo k patové situaci a toto výjimečné území po další řadu let nechátralo, nabízím alternativu zcela opačnou. Nebudu žádat směnu za nájemní domy ve vlastnictví města Brna, ale budu usilovat o nabytí pozemků o rozloze 22 hektarů na Ponavě do vlastnictví mých společností, abych mohl zrealizovat projekt Czechcity. Tento návrh jsem již městu předložil.

Vizualizace projektu Czechcity - letecký pohled ze severní strany
Zdroj: www.czechcity.as

Kdy vlastně projekt Czechcity – město ve městě vznikl?
Myšlenka projektu Czechcity se mi rodila v hlavě již po krachu impéria doktora Hrstky, proto jsem také v roce 2003 koupil v dražbě některé nemovitosti Za Lužánkami.

Byla mu tehdejší politická reprezentace ODS nakloněna?
Ano, byla, projekt Czechcity se jim velice líbil. Vedení města bylo nadšené z výjimečnosti tohoto projektu a také z toho, že by se tato lokalita zhodnotila, z mapy města by zmizela nevyužitá plocha, přibylo by více pracovních příležitostí a navíc, město by to nic nestálo. Financování projektu jsme měli tehdy kompletně zajištěné. Potom přišly volby.

Kdy se postoj města změnil?
Po volbách na podzim roku 2006, kdy se do jeho vedení dostala strana ČSSD. Tehdejšímu primátorovi Romanu Onderkovi jsem projekt osobně představil, tento projekt uvítal a dokonce si se mnou plánoval další schůzku i během vánočních svátků. Kvůli tomu jsem nejel s rodinou na zimní dovolenou, zůstal jsem v Brně, ale bohužel zbytečně. Pan primátor se již neozval.

Někdejší primátor Roman Onderka letos na jaře České televizi řekl, že už před deseti lety se s Vámi město snažilo vypořádat a za nemovitosti na Ponavě jste si řekl o 270 milionů.
Je to absolutní nesmysl, nevím, kde bývalý pan primátor k této informaci přišel. Peníze jsem za své nemovitosti nikdy nechtěl.

V úvahu připadá jen směna nemovitostí, peníze podnikatel nechce

Proč jste nikdy svůj majetek nechtěl prodat za peníze? Minimálně podle současných zastupitelů by to bylo nejlepší řešení.
Představa podnikatelského odpočinku mě vůbec neláká, je to pro mne poměrně nudná vize. Práce mě baví a naplňuje, proto bych nejraději realizoval projekt Czechcity. Pokud bych měl území na Ponavě opustit, tak pouze za předpokladu směny nemovitostí za nemovitosti. Jenom tak se bude jednat o oboustranně vyvážený obchod.

Jaká je vlastně cena vašeho majetku na Ponavě, kdo vypracoval znalecký posudek?
Dle znaleckých posudků společnosti Kreston A&CE, které si nechalo vypracovat Statutární město Brno, je hodnota mého majetku na Ponavě 265 milionů korun.

A za kolik jste tento majetek získal?
Omlouvám se, ale tato otázka se mi zdá v rámci tohoto obchodu irelevantní. Cena peněz se v průběhu let mění, stejně jako cena nemovitostí. Stejně tak se nikdo neptá města, za kolik nabylo ono domy v centru Brna.

Kde jste vlastně shromáždil základní kapitál?
S podnikáním jsem začal již v době hluboké totality a získané finanční prostředky jsem dále zhodnocoval po roce 1989, kdy jsem se věnoval zejména obchodu. Dovážel jsem ze zahraničí u nás nedostatkové zboží. Trh byl hladový, a proto bylo obchodování podnikatelsky velice zajímavé. Podnikal jsem však i v jiném oboru. Založil jsem ihned po revoluci firmu, která se zabývala architektonickými návrhy a realizací výstavních expozic. Chytil jsem tehdy zkrátka příležitost takzvaně za pačesy.

Protokoly o dražbách provedených v roce 2003 379.90 KB

Co pro vás místo za Lužánkami znamená?
Toto místo je pro mne srdeční záležitostí, jak jsem již říkal, jsem s ním různými způsoby spojen již dvacet sedm let.

Cítíte se jako vyděrač s bydlištěm v Husově 5?
Vyděračem mne populisticky v médiích nazval náměstek primátora, Petr Hladík. K takovýmto výrokům se ani nechci vyjadřovat, je to zkrátka trapné. Myslím si, že vyjadřování člověka ve veřejné funkci by mělo mít úroveň a také by si měl uvědomit, že jeho výroky mohou mít trestně právní dopad.

K mému bydlišti, které mám na úřadě, jak také zmínil na svém Twitteru pan Hladík – důvod je jednoduchý, jde mi o bezpečnost mé rodiny. Díky medializování podobných výroků, spekulací a nepravd, je moje osoba v očích veřejnosti démonizována a kdejaký rozčilený sportovní fanatik, pokud by věděl, kde opravdu bydlím, by mohl ohrozit mě i mé blízké. Nejenom kvůli insolvenci majetku Lubomíra Hrstky jsem přišel v této lokalitě o více než 200 milionů korun, které už nikdy neuvidím. Vrácen mi byl pouhý zlomek z této částky, a to 7 milionů korun.

Kdy jste vlastně získal majetek na Ponavě a jakou formou?
V roce 2003 jsem koupil v dražbách stavbu garáže o 400 parkovacích místech a také tenisový areál a v roce 2010 jsem přímou koupí získal v zájmovém území parkoviště, komunikace, nádvoří, chodníky a veškeré inženýrské sítě, nacházející se v katastrálním území Ponava za Lužánkami o rozloze 5 hektarů.