Moravské zemské muzeum mimořádně vystavilo Venuši z Hlubokých Mašůvek. Kromě světoznámé sošky nalezené Františkem Vildomcem si mohou návštěvníci Dietrichsteinského paláce prohlédnout bronzové plastiky a nádoby a další cenné exponáty. Komorní výstava vznikla u příležitosti dvoustého výročí muzea.
Venuše nebo bronzové kování. Moravské zemské muzeum vystavuje nejcennější archeologické exponáty
Je 36 centimetrů vysoká a okolo 6 000 let stará. Bez fotografie Venuše z Hlubokých Mašůvek se neobejde téměř žádná publikace o mladší době kamenné. Archeologický ústav ji za posledních jedenáct let vystavuje teprve potřetí. „Artefakty venuší v kultuře s moravskou malovanou keramikou můžeme počítat na stovky. Nachází se většinou zlomky, ale ne takhle celá. Má adorační gesto, které se také nevyskytuje příliš často,“ popsala venuši vedoucí archeologického ústavu Alena Humpolová.
Kromě světoznámé sošky nalezené Františkem Vildomcem vystavuje muzeum i její méně známou „starší sestru“ z mladší doby kamenné. Obě jsou dílem nositelů kultury s moravskou malovanou keramikou. Vedle vitríny s venušemi lidé najdou ukázky bronzových prací. Nejmenší z nich je evropským unikátem z hlediska uměleckého ztvárnění zvířecí plastiky. Jde o stylizovanou figurku koně nalezenou v žárovém hrobě z pozdní doby bronzové v Brně-Obřanech.
Unikátem je i zbroj z doby bronzové
Dalším unikátem je náholenice objevená u Kuřimi na Brněnsku, jediný doklad tohoto typu zbroje z doby bronzové v českých zemích. „Často nacházíme meče, dýky z této doby, ale zbroj ne. Koneckonců, je to tenký plech, možná proto se nedochová,“ řekla vedoucí archeologického ústavu Alena Humpolová. Ze stejného materiálu je také vytepávaná mísa s perličkovitým okrajem a plastickými ornamenty slunečních motivů a vodních ptáků. Pochází z mohyly Hlásnica u Horákova na Brněnsku.
Posledním unikátem je soubor bronzových kování, původně zdobily dřevěnou nádobu z keltského pohřebiště porušeného stavbou nákladního nádraží v Brně-Maloměřicích v roce 1941. Archeologové tvar nádoby podle kování rekonstruovali, lidé si tedy mohou prohlédnout, jak nejspíš vypadala. „Možná to byl předmět obřadný, možná použitý jen jednou při nějakých mystériích nebo obřadech,“ řekla Alena Humpolová, podle které je soubor kování mimořádně žádaný také pro výstavy v zahraničí.
Statisíce pravěkých předmětů skrývají depozitáře v Rebešovicích
Statisíce pravěkých předmětů archeologického ústavu skrývají depozitáře v Rebešovicích na Brněnsku. Archeologové v tamních laboratořích aktuálně zkoumají například nálezy z pěti hrobů, které odhalili při záchranném výzkumu před stavbou kanalizace v Popůvkách u Brna. „Nejvýznamnější hrob byl ženský hrob, ve kterém se nacházelo sedm nádob. Tohle je typická nádoba kultury zvoncovitých pohárů s typickou výzdobou. Je datovaná do období neolitu zhruba 2,5 tisíce let před naším letopočtem,“ popsal jeden z nálezů správce sbírek Archeologického ústavu Zdeněk Hájek.
I tento nový nález možná v budoucnu zaujme místo v prosklené vitríně stejně jako Mašovická venuše, bronzové kování z doby laténské a inventář velmožského hrobu z Blučiny. Expozice archeologického ústavu v Dietrichsteinském paláci potrvá do 5. listopadu.