V pátek se ředitelé škol z Moravskoslezského kraje setkali s vedením krajského vojenského velitelství. Ministerstvo obrany totiž usiluje o návrat branné výchovy jako samostatného předmětu. Chce tak nejen posílit obranyschopnost země, ale také v dětech pěstovat patriotismus.
Branná výchova se má vrátit do škol. Požaduje to ministerstvo vnitra
S brannou výchovou se dnes žáci a studenti v současnosti setkávají okrajově, hlavě v občanské výchově. Potřebu této výuky vnímají i mnozí učitelé. „Myslím, že to je důležité, nevím, jestli se na to však podaří najít volné hodiny,“ sdělila například Olga Onderková, ředitelka frýdecko-místeckého Gymnázia Petra Bezruče.
V Beskydech tak počátkem září krajský vojenský velitel Jaroslav Hrabec přesvědčoval ředitele středních škol, že je branná výchova důležitá i dnes.
Bezpečnostní prostředí, které je kolem nás, nás nutí, abychom se připravovali na různé druhy hrozeb. Chceme, aby se naši občané naučili, jak se chovat v krizové situaci - při povodních, dopravních nehodách. Aby se připravili i na nejkritičtější události jako teroristický útok.
Bezpečnostní témata totiž nejsou na školách podle ministerstva vnitra dostatečně vyučována a jejich výuka neodpovídá potřebám společnosti. Ministerstva školství a vnitra proto vytvářejí meziresortní expertní skupinu, která bude hledat lepší způsob pro začlenění bezpečnostních témat do výuky.
Žáci přišli o předmět v roce 1991
„Zrušením systému branné výchovy v roce 1991, zaměřeného především na činnosti obyvatelstva při ozbrojeném konfliktu, došlo k tomu, že v současnosti nemá významná část populace osvojena základní pravidla chování při mimořádných událostech, a mnohdy si nedokáže poradit ani s riziky každodenního života,“ píše se ve zprávě ministerstva vnitra. Lidé často selhávají při poskytnutí první pomoci, neznají správně pravidla silničního provozu a nedodržují správné postupy bezpečného chování.
Analýza také ukázala, že ani absolventi pedagogických fakult nejsou na bezpečnostní témata dostatečně připraveni. V rámci systému dalšího vzdělávání učitelů jsou v nabídce hlavně prakticky zaměřené kurzy, ale tento systém nedokáže nahradit plnohodnotnou přípravu na vysoké škole, uvádí materiál. Většina učitelů základních a středních škol se za poslední dva roky nezúčastnila žádného školení na bezpečnostní téma. Ministerstvo by to chtělo změnit tak, aby z vysokých škol odcházeli učitelé proškolení.
K podpoře výuky bezpečnostních témat přispívají resorty i dotačními programy na projekty neziskových organizací. Každoročně jsou v této oblasti vyčleňovány částky v řádech desítek milionů korun.