Hrozba fyzického násilí je srovnatelná s jednáním, kdy jeden z rodičů manipuluje dítě, aby mu zabránil vídat se s druhým z rodičů. Ústavní soud se dnes zastal muže, na kterého bývalá partnerka podala trestní oznámení kvůli údajnému týrání dětí. To nakonec vedlo k omezení a následně k zákazu vidět se s oběma potomky.
Hrozba fyzického násilí je stejná jako manipulace rodičů. Soud se zastal muže, který nemohl vídat děti
Události: Soud se zastal muže, který nemohl vídat děti (zdroj: ČT24)
Pouhé podezření, pro které navíc ve spisu nejsou jasné důkazy, není podle dnešního nálezu důvodem k natolik radikálnímu omezení kontaktu. Do ukončení trestního stíhání připadal v úvahu například asistovaný kontakt dětí s otcem, třeba za přítomnosti psychologa.
Ústavní soud nechce podle soudkyně Kateřiny Šimáčkové bagatelizovat riziko násilí na dětech. Poukázal ale na to, že podle psychologického posudku nemá otec násilnické sklony.
Vedení k nenávisti není řešení
Výpověď bývalé partnerky, se kterou je dlouhodobě v konfliktu, mohla být účelová, čímž se prý soudy dostatečně nezabývaly. Asistovaný styk by otci pomohl udržet s dětmi kontakt, zároveň by neutralizoval případné negativní působení matky na jeho vztah s dětmi.
Ústavní soud se zastal muže podezřelého z týrání dětí (zdroj: ČT24)
„Hrozba fyzického násilí ze strany rodiče je totiž srovnatelná s újmou pramenící ze ztráty vazeb k jednomu rodiči v důsledku manipulace druhým rodičem. Vede-li jeden rodič své dítě k nenávisti či zapření druhého rodiče, učí ho totiž vlastně nenávisti k sobě samému,“ uvedla Šimáčková.
Zákaz vídat děti byl chybný
Při rozvodu měli někdejší partneři dohodu o péči, později ale musely vstoupit do hry soudy, které postupně vydaly několik různých rozhodnutí. Muž neúspěšně prosazoval střídavou péči. V rozhodnutí, které přezkoumával ÚS, vymezil Krajský soud v Praze styk s otcem na každý sudý víkend a část prázdnin, tedy oproti předchozí úpravě jej omezil asi na polovinu.
Ústavní soud se zastal otce sražených dívek na přechodu (zdroj: ČT24)
Události: Bezbolestné rozvody za pomoci mediátorů (zdroj: ČT24)
Krajský soud tehdy výslovně zohlednil, že otec je na základě matčina oznámení trestně stíhán a že sice nelze předjímat výsledek, ale je prý zcela evidentní, že široká úprava styku otce s dětmi by nebyla v souladu se zájmy nezletilých. Podle Šimáčkové je to nelogické rozhodnutí - pokud soud pokládal styk s otcem za rizikový, omezením na polovinu problém nevyřešil.
Následně na základě předběžného opatření měl muž úplný zákaz styku se svými dětmi, což dnes Ústavní soud označil za chybu. Zákaz styku je krajní řešení. Předběžné opatření ale nadále platí, stížnost proti němu nesměřovala. Otec přesto doufá, že dnešní nález povede také ke zrušení zákazu styku a po několika měsících znovu uvidí své syny, jimž je nyní sedm a devět let.
Soudy častěji volí střídavou péči
Nejobvyklejším rozhodnutím zdejších soudů je stále verdikt, který dítě svěřuje matce. Za posledních šest let ovšem počty klesly ze zhruba 35 tisíc na loňských 31 tisíc případů. Zároveň však ubývá také sporů, které končí vítězstvím otce, loni jich bylo zhruba 2800, před šesti lety 3100. Pokles se dá vysvětlit péčí střídavou: počet těchto rozhodnutí se za uvedenou dobu zdvojnásobil ze zhruba 2200 na 4400 případů.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) posun přičítá změně v myšlení společnosti i soudním nálezům, které jsou pro nižší instance v podobných případech závazné. „Způsobily to jednak přímo judikáty Ústavního soudu a potom veřejná debata, která se v souvislosti s těmi judikáty objevila,“ komentuje to ministr Pelikán.