Zhruba čtyři desítky měst a obcí na jižní Moravě se chystají podpořit Jihomoravský kraj a postavit se proti žalobě, která požaduje zrušení Zásad územního rozvoje. Žalobu v polovině srpna podaly obce, jichž se má negativně dotknout výstavba nových silnic a dálnic. Převážně jsou to obce podél německé varianty D43 a podél D52.
Zásady územního rozvoje, které Jihomoravský kraj vydal loni na podzim, rozdělily jihomoravské obce na dva tábory. Polovina je chce zrušit a obrátila se proto na soud, druhá zachovat a bude je u soudu bránit. Patří k nim například Kuřim. Jejím centrem průměrně projede na 17 tisíc aut za den.
Kuřim chce dálnici na Svitavy a obchvat
Naděje Kuřimských se upínají na stavbu dálnice na Svitavy a obchvat, který by městu od aut ulevil. Bez Zásad územního rozvoje nikdo silnice stavět nemůže. „Pokud by byly zásady územního rozvoje zrušeny, významně to posune přípravu a případnou realizaci obchvatu města,“ řekl starosta Kuřimi Drago Sukalovský (STAN).
Soud už jednou zásady zrušil a teď dostal další žalobu. Proto se kuřimský starosta rozhodl bojovat u soudu za jejich zachování. Přidají se i některé další obce podél silnice I/43, dále obce podél silnice I/55 v čele s Ratíškovicemi a mnohé další. Jde zpravidla o obce, které řadu let čekají na plánované dálnice, silnice či obchvaty a dlouhodobá absence krajského územního plánu stavbu stále odsouvala na neurčito.
„Já předpokládám, že i ten soudní senát bude brát v úvahu argumenty obcí, které by se cítily dotčeny ve svých právech, pakliže by zásady územního rozvoje byly zrušeny,“ řekl náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Martin Maleček (STAN).
Nový krajský územní plán by vznikal dalších pět let
Šanci přihlásit se k řízení jako vedlejší účastníci mají obce a města do 18. srpna. O den dříve musí kraj odeslat Krajskému soudu v Brně vyjádření k žalobě. „Předpokládáme, že rozhodnutí by mohlo být zhruba za půl roku. Na procesy, které se po schválení rozběhly, nemá soudní pře vliv. Pokud by však byly ZÚR zrušené, trvalo by zhruba dalších pět let, než by byly nové,“ řekl Martin Maleček.
Žalobu v půli srpna podaly naopak obce, kterých se má dotknout výstavba nových silnic či dálnic, převážně jde o obce podél německé varianty D43 a podél D52 a také obce, které budou dotčeny zvažovanou spojkou dálnic D1 a D52.
Protestující obce se bojí velkého ekologického zatížení
Kraj schválil Zásady územního rozvoje loni v nedokončené podobě, protože v brněnské aglomeraci ponechal D43 a některé další silnice a dálnice pouze v územních rezervách a na současné politické reprezentaci nechal, aby zpracovala podrobnou územní studii, která teprve určí, kudy silnice povedou. „V listopadu 2018 ji máme mít hotovou a poté je možné začít s aktualizací ZÚR,“ uvedl Maleček.
Obcím, které žalobu podaly, vadí to, že dokument neřeší nadlimitní zatížení některých území. Zásady také podle nich neumožňují realistický rozvoj dopravní infrastruktury a bezdůvodně omezují rozvoj obcí a vlastnická práva jednotlivců rozsáhlými územními rezervami.
