Národní divadlo Brno připravuje premiéru hry Želary, kterou na motivy povídek Květy Legátové zdramatizoval a režíruje Dodo Gombár. Osudy lidí během druhé světové války, kteří žili ve fiktivní zapadlé vesnici, znají diváci především díky stejnojmennému filmu z roku 2003. Hra se má od něj odlišovat tím, že vychází nejen z povídky Jozova Hanule, ale i ze souboru osmi povídek Želary.
Želary ožijí na divadelních prknech Národního divadla v Brně
Autorka předlohy, cyklu povídek Želary a novely Jozova Hanule, Květa Legátová pocházela z Podolí u Brna. Jeho okolí je nenápadně zakomponované nejen v knihách, ale i v nové inscenaci brněnského Národního divadla. Hned na začátku tak hlavní hrdinové míří do příhraničí přes Křenovice. Většina děje převážně konverzační hry se ale odehrává v zapadlé vesnici Želary.
Film Želary režisér Gombár nikdy neviděl
Režisér Dodo Gombár shodou okolností film nominovaný na Oscara neviděl. „Což byl původně handicap, ale poté to bylo dobré, že jsem se vydal svojí cestou,“ řekl režisér. Želary jsou fiktivní vesnicí, která se na jevišti představí v době druhé světové války. Brněnská autorka Legátová v povídkách vypráví příběhy jednotlivých želarských postav a v Jozově Hanuli nahlédla vesnici zvenčí příběhem lékařky Elišky, která do ní přišla z města.
Představitelkou hlavní ženské role Elišky (Hany) je herečka Magdaléna Tkačíková. Pro Elišku bylo úspěchem, že byla dobrou lékařkou, která i operovala, což v té době nebylo obvyklé. Za války však své jistoty musela opustit a v Želarech se potkává s novými lidmi. Někteří jí život zjednodušují, někteří komplikují.
Čerstvá držitelka ceny Thálie Briešťanská v roli Ženi
„Říkala jsem si, že tahle velká role na mě teprve ještě čeká, ale hezky jsem se spletla, byla jsem moc ráda. Určitě jsem tam dala mládí energii a pragmatismus, který v sobě taky mám,“ řekla Magdaléna Tkačíková. Představitelem Jozy je herec Petr Halberstadt. V roli Ženi vystoupí čerstvá držitelka Ceny Thálie za hlavní ženskou roli Hana Tomáš Briešťanská.
Želary zařadilo divadlo mimo jiné kvůli tomu, že se v současnosti podle dramaturga činohry Martina Sládečka velmi lehkomyslně bere do úst slovo válka. „V dramatu lze dobře ukázat, co to válka vlastně je,“ poukázal Sládeček na všechny útrapy, které přináší lidem ve vesnici. „Rozhodli jsme se zpracovat velký příběh, u kterého můžeme využít velké devizy našeho souboru. Je to herecké těleso se všemi typy herců v různém věku,“ řekl Martin Sládeček.
Na jevišti se představí více než 30 herců. S herci jeviště netradičně sdílí i orchestr. Většinu času je sice zahalený stínem, jeho role je ale klíčová. Právě hudba dodává celé hře na syrovosti.