Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče se postavil za nespokojené jihomoravské záchranáře a vyhlásil celostátní stávkovou pohotovost. Ta na jižní Moravě trvá už od loňského léta. Tamní odboráři, podpoření řadou lékařů, tvrdí, že kvůli špatnému vedení odcházejí zaměstnanci. Požadují proto odvolání ředitele. Ředitel však kritiku odmítá.
Zdravotnické odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. Na podporu kolegů z jihu Moravy
Podle celorepublikového odborového stavu je situace v jihomoravské záchrance dlouhodobě neřešená a její zaměstnanci pracují v čím dál větším stresu. „Stěžovali si, že zaměstnanci na různých stanovištích mají různé osobní příplatky. Stěžovali si, že dochází ze strany některých vedoucích k šikaně, že dostávají neopodstatněné výtky,“ vyjmenovala předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociálních věcí Dagmar Žitníková.
Ředitel záchranky už dříve uvedl, že pokaždé, když chtěl situaci se svými zaměstnanci řešit, nepředložili mu konkrétní výtky a neví tak, co by měl vlastně měnit. „Bohužel se ukázalo, že předložené důvody jsou pravda, proběhla kontrola krajského úřadu, která většinu problémů potvrdila,“ dodala Žitníková.
Nalezení dílčích pochybení potvrdil i radní Jihomoravského kraje pro oblast zdravotnictví Igor Chlup (ČSSD). „Jsou to i některé z problémů, o kterých hovoří odboráři. Nejsou ale tak závažné, aby vedly k okamžitému odvolání ředitele,“ uvedl Chlup. Vedení Jihomoravského kraje rozhodnutí odborových organizací o vyhlášení stávkové pohotovosti považuje za nepřijatelné a žádá odboráře, aby pokračovali ve vyjednávání.
Kraj se do sporu vložil před několika měsíci, když ani jedna ze stran nedokázala situaci vyřešit. Dvě ze tří odborových skupin, které na jižní Moravě působí, a jsou podpořené desítkami zaměstnanců, se sešly s krajem na zatím posledním jednání 9. ledna tohoto roku. Na něm se dohodli, že spor mezi nimi a vedením organizace vyřeší mediátor. Kraj jej sehnal začátkem února.
Vedení kritizují odbory dlouhodobě
Spor se táhne tři roky, původně odboráři požadovali odchod ředitele Milana Klusáka a jeho náměstka Rudolfa Zvolánka. Vedení záchranné služby sice kritiku odmítlo, ale Zvolánek ještě loni rezignoval.
Nyní požadují už jen odvolání ředitele. Nelíbí se jim rušení výjezdových posádek s lékařem, odchody zkušených lékařů, kteří jako důvod odchodu uvádějí právě neshody s vedením, nebo také přehnané kontroly inspektorů provozu. Ředitelství organizace ale takovou kritiku dlouhodobě odmítá.
Ředitel odporuje, šikanován je on
Ředitel Milan Klusák naopak tvrdí, že je šikanován on. „Šikana začala roku 2014 opakovaným zasíláním e-mailů na mou adresu anebo na adresu mých kolegů a pokračovala v průběhu roku 2015 a 2016,“ uvedl Klusák. Dodal, že v nich jsou stále dokola omílané polopravdy a nepravdy.
Klusák dále reagoval na další vyjádření odborářů. Jejich výtky odmítl s tím, že jihomoravská záchranka má platný platový řád, že vytíženost záchranky v Brně je v denních hodinách mezi 60 až 70 procenty a v noci je to pod 50 procent.
Dále dodal, že lékaři neodcházejí z organizace kvůli rozporům s vedením, jak uvádějí odbory, ale kvůli jiným důvodům - odchod do starobního důchodu, kvůli alkoholu, do zahraničí a podobně. „Lékaři nejen odchází, ale také přichází. Jestliže jich loni odešlo 15, tak jich zase 15 přišlo,“ doplnil.
Vyhlášená stávka péči o pacienty neovlivní
Pacienty stávková pohotovost nijak ovlivnit nemůže. Ze zákona totiž záchranáři nemohou stávkovat jako jiní zaměstnanci – například tak, že by přestali docházet do práce. Tím, že celorepublikový odborový svaz stávkovou pohotovost vyhlásil, spíše upozorňuje na problémy a zároveň se tímto gestem postavil za své jihomoravské kolegy. Navíc samotní záchranaři tvrdí, že by kvůli sporům pacienty ani ohrozit nechtěli.
Největším protestem v oblasti zdravotnictví byla v posledním desetiletí kampaň nespokojených lékařů Děkujeme, odcházíme v roce 2010. Připravenost podat výpověď tehdy vyjádřily svým podpisem tisíce nemocničních lékařů, členů i nečlenů lékařských odborů. V nemocnicích jich pracovalo dohromady 16 tisíc. Akce skončila v únoru 2011 dohodou protestujících s ministerstvem zdravotnictví. Několikrát protestovali zavřením ordinací i praktičtí lékaři.