Na Základní škole Pěší v Ostravě Muglinově měli před třemi lety odmítnout zapsat romské děti do první třídy. Případ nyní začal řešit soud. Škola údajně chtěla omezit počet romských dětí ve třídě. Proto je měli podrobit testu, který ani jeden ze dvou chlapců nezvládl.
Soud řeší údajnou diskriminaci Romů. Škola měla odmítnout zapsat budoucí romské prvňáky
Údajná diskriminace (zdroj: ČT24)
Ředitel základní školy Kamil Krahula však žalobu striktně odmítá. Škola, kterou navštěvuje téměř čtyřicet procent romských žáků, podle něj nikoho nediskriminuje.
„Stojím si za tím, že k žádné diskriminaci nedošlo, alespoň z mé strany ne,“ poznamenal Kamil Krahula, který v roce 2014 otevíral jednu třídu pro prvňáky s kapacitou třicet žáků. K zápisu jich ale přišlo o devět víc. Roztřídit je měl vědomostní test. Když oba chlapce dodatečně přijal, jejich rodiče to odmítli kvůli údajné diskriminaci při vstupních testech.
Při přijímacím řízení nikdo z vedení školy nevěděl, že průběh přijímacích zkoušek do první třídy tajně nahrávala romská aktivistka. Monitorovala, jestli na vybraných ostravských základních školách nepanuje rasismus. Záznam rozhovoru s ředitelem, který má dokazovat rasovou diskriminaci při přijímání Romů do první třídy, zatím nechce zveřejnit.
Otázku diskriminace nebo segregace by měli řešit zástupci obce, města nebo městské části. Ti zodpovídají za bezproblémové soužití všech svých obyvatel. Ti také mají nástroje, aby podpořili integraci Romů do společnosti.
Loni v březnu se rodiny obou chlapců pokusily o smír s vedením školy. Chtěly omluvu. Ředitel školy ji odmítl. Následovala žaloba k soudu. A kromě omluvy žádají rodiny chlapců padesát tisíc pro každého.
Že by ale na základní škole diskriminovali Romy, to odmítá aktivista Kumar Vishwanathan. Právě on byl přitom spoluautorem projektu, který rasismus na základních školách testoval. „Neměl kapacitu, on měl jenom jednu třídu. Třicet dětí mohl brát. A on bral dvanáct Romů, to přece nejde kritizovat,“ sdělil aktivista.
Jen za loňský rok se asistentům podařilo umístit více než 30 dětí ze sociálně slabých rodin, nejčastěji romských, do běžných základních škol. Podle odborníků to ale není problém pouze škol.
Experti: Přístup k romským dětem se zlepšuje
Přístup ke vzdělávání romských dětí se mění k lepšímu, myslí si Lucie Kováčová, pořadatelka konference Ještě není příliš pozdě, zaměřené na romskou integraci. Doufá, že díky inkluzi bude trend pozitivních změn pokračovat. Proces změn, které se odehrávají v českém vzdělávacím systému, hodnotil pozitivně také ředitel Domu národnostních menšin Jakub Štědroň. Na vysokých školách podle něj studují stovky Romů.
Ředitel Domu národnostních menšin vidí cestu ke zvýšení vzdělanosti Romů v podpoře ještě před začátkem povinné školní docházky. Aby mohli být Romové na vysokých školách, musejí být více zastoupeni na středních školách, k čemuž potřebují kvalitní základní vzdělání. K přípravě na školu mohou nejen Romům, ale i ostatním znevýhodněným dětem pomoci přípravné třídy. „Nulté ročníky byly zřízeny pro děti, které mají nějaký vzdělávací handicap. Byly z velké části myšleny právě pro Romy,“ řekl.
Podpora podle něj funguje dvacet let. „Já si myslím, že to produkuje výsledky. Jsou stovky Romů na vysokých školách. My to víme díky tomu, že využívají romská stipendia,“ hodnotil Štědroň. Po sametové revoluci bylo v tehdejším Československu podle něj maximálně patnáct romských vysokoškoláků.
Počet Romů, kteří se vzdělávají standardně, mírně roste
Podíl Romů v českých základních školách zůstává ve srovnání se školním rokem 2015/2016 podobný. Stále tvoří přes 30 procent žáků, na které jsou při vzdělávání kladeny nižší nároky kvůli jejich lehkému mentálnímu postižení (LMP). Vyplývá to z kvalifikovaných odhadů počtu Romů ve školách, které zveřejnilo ministerstvo školství.
Počet Romů vzdělávaných podle plánů s nižšími nároky se ale meziročně snížil o 221 na 4318. Klesá i celkový počet dětí, které mají kvůli LMP upravené učivo. V aktuálním školním roce jich je 13 983, zatímco loni 14 810. Podíl Romů v této skupině žáků tak nyní činí 30,9 procenta, loni to bylo 30,6 procenta.
Počty romských žáků s ohledem na program, podle kterého se vzdělávají, se zjišťovaly počtvrté. Podruhé byly zapojeny všechny školy. Používá se definice, podle níž je za Roma považován ten, kdo se tak sám identifikuje nebo ho za příslušníka tohoto etnika považuje okolí. Ředitelé nespojují údaje s konkrétními žáky, poskytují jen odhady za celou školu.
- Základní školy v ČR v aktuálním školním roce navštěvuje 33 858 Romů, což je 3,7 procenta z celkového počtu 906 tisíc žáků. Bezmála 29 tisíc z nich, tedy 85,4 procenta, se učí podle běžných osnov. Je to o 0,5 procenta více než ve školním roce 2015/2016.
- Zdroj: ČTK
Údaje, které mají svědčit o úspěšnosti zapojování romských dětí do běžných základních škol, jsou každoročně předkládány Výboru ministrů Rady Evropy. Vyplývá to z rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti ČR, který v roce 2007 konstatoval nepřiměřeně časté posílání romských dětí do bývalých zvláštních škol.
EK kritizuje Česko. Vadí nedostatečná výuka
Evropská komise Česko dlouhodobě kritizuje za nepřiměřeně vysoký podíl Romů, kteří se neučí kompletní učivo na ZŠ. Přetrvávající potíže konstatovala i vládní zpráva o stavu romské menšiny v ČR za rok 2015.
Na prvním stupni se děti s LMP od září 2016 vzdělávají podle individuálních plánů, nikoliv podle samostatné přílohy ke vzdělávacímu plánu pro ZŠ, která byla zrušena. V přechodném období podle ní mohou dokončit své vzdělání žáci na 2. stupni.
K dalšímu snižování podílu romských dětí zařazovaných mimo hlavní vzdělávací proud by měl vedle lepší diagnostiky přispět povinný poslední rok předškolního vzdělávání a lepší financování podpory pro žáky, kteří ji k úspěchu ve škole potřebují.