Zástupci bank vyrazili již potřetí do středních škol a gymnázií po celé České republice v rámci projektu Bankéři jdou do škol. Pro studenty si připravili speciální workshop na téma „Bezpečné chování na internetu“. Takzvaná kyberbezpečnost je totiž podle České bankovní asociace (ČBA), která akci organizuje, v Česku stále podceňována.
Bankéři radili, jak se pohybovat na internetu. O bezpečnost jde podle nich především
Studenti třetích a čtvrtých ročníků středních škol, kteří se projektu Bankéři jdou do škol zúčastnili, se podle zjištění bezpečnostních analytiků v on-line prostředí pohybují několik hodin denně. A právě to bylo hlavním důvodem, proč se bankéři snažili středoškoláky upozornit na nebezpečí, která na ně na internetu číhají.
Studenti, z nichž se mnozí při workshopu svěřili se svými zkušenostmi z virtuálního prostoru, se po přednášce naučili rovněž rozpoznat útok hackera. Specialisté jim vysvětlili i to, jak jsou banky chráněny před útoky, a poradili také, jak si zabezpečit přenosná zařízení.
Přestože mají banky aplikace internetového a mobilního bankovnictví zabezpečeny velmi dobře, proti liknavosti a neinformovanosti klientů nic nezmohou. Mnoho lidí tak přijde o peníze svou vlastní nevědomostí či neopatrností.
Banku na internetu má každý čtvrtý
Podle průzkumu SC&C svůj účet přes internet spravuje denně každý čtvrtý klient bank, týdně je to téměř polovina lidí, kteří účet mají. Oproti minulému roku také výrazně klesl počet těch, kteří nespravují svůj bankovní účet přes internet vůbec.
„Na rostoucích číslech mají výrazný podíl právě mladí lidé, středoškoláci a vysokoškoláci, proto se naše kampaň na tuto věkovou kategorii letos zaměřuje,“ sdělil Tomáš Hládek, odborník na kyberbezpečnost a poradce ČBA pro platební styk.
Studenti, kteří se s bankovními účty teprve učí zacházet, se od zástupců bank dozvěděli, proč je nutné se o bezpečné chování na internetu zajímat. Bankéři doprovodili workshopy názornými příklady útoků z praxe. Příkladem může být využívání stejného hesla pro bankovní účty, e-shopy, sociální sítě či diskusní fóra.
„Pokud lidé přijdou napadením své elektronické identity, například účtů na sociálních sítích nebo e-mailů, o osobní informace, je to nemilé, ale když přijdou i o peníze, je to velký problém. Navíc, když se prokáže, že přišli o finanční prostředky vlastní vinou, nárok na kompenzaci škody nemají,“ dodal Hládek.
(Ne)bezpečný mobil s daty
Tématem přednášek byl také „bezpečný“ mobilní telefon. Podle průzkumu ČBA totiž využívá pravidelně mobilní bankovnictví 27 % klientů, nejčastěji právě mladí lidé. „Mladí lidé si často neuvědomují, že ve své kapse místo mobilu často nosí 'nabitou zbraň'. Mobil je v dnešní době stejně výkonný jako stolní počítač, a pokud k jeho zabezpečení nebudeme přistupovat stejně, může se stát, že uživatel nejen že přijde o svůj profil na YouTube, ale také o všechny peníze na svém účtu,“ doplnil Tomáš Hládek.
Útok na internetové bankovnictví prostřednictvím mobilního telefonu zažila například studentka gymnázia Patricie Stará. „Najednou mi kolem desáté, jedenácté začaly přicházet smsky s platbou. První byla za tisíc korun… Dostali se ke mně na mobil a na účet,“ sdělila.
Podle ČBA má mobilní telefon proti napadení zabezpečený pouze 31 % lidí, 40 % lidí netuší, jestli ho má zabezpečený, a 29 % jej nemá zabezpečený vůbec. Téměř třetina lidí se pak podle bankéřů domnívá, že zabezpečení vůbec nepotřebuje.
Třetího ročníku projektu Bankéři jdou do škol se zúčastnilo 35 středních škol a gymnázií napříč celou republikou.