Studenti vinohradnictví v Lednici se vrací k pravěké metodě uchovávání hroznů v zemi. Takto se víno dělalo už před devíti tisíci lety. Vinaři rozemleté hrozny i se slupkami uzavřou do hliněné amfory a tu na mnoho měsíců zakopou do země. Metoda kvevri, která se po staletí používá především v Gruzii, moderní začíná být i v Česku.
Vinaři v Lednici se vracejí k pravěké metodě výroby vína
V podstatě návrat do pravěku zažívají studenti vinohradnictví na Zahradnické fakultě Mendlovy univerzity v Lednici. Začali vyrábět víno podle historicky vůbec nejstarší metody v keramických nádobách kvevri pod zemí. Postup je starý osm tisíc let. Poprvé tak víno vyráběli v Gruzii. Tamními vesničkami se teď nechali inspirovat i studenti v Lednici. Osmisetlitrové vejčité nádoby zakopali do země přímo před fakultou. Z Gruzie putovalo do Lednice čtyřicet speciálních nádob. Do těch největších se vejde až 800 litrů vína.
- Kvevri je keramická nádoba tvaru amfory. V oblasti Kacheti ve východní Gruzii se na výrobu vína používá po tisíciletí. Celý postup výroby vína v kvevri byl na žádost Gruzie v roce 2013 zapsán do seznamu „Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva“ UNESCO. Kvevri se nevyrábí na hrnčířském kruhu, ale po mnoho týdnů keramik přidává hlínu na zaschlý podklad z předešlého dne, po vysušení se nádoba vypálí v jednorázově připravené peci. Objem bývá většinou mezi 200 až 2000 litry.
Speciální nádoba na výrobu vína kvevri
Víno vyrobené prastarou metodou má oranžovou barvu
„Nádoby naplníme rmutem a jakmile rmut prokvasí, všechny slupky a semínka budou chránit víno místo oxidu siřičitého a dají mu oranžovou barvu,“ popisuje metodu vedoucí Ústavu vinohradnictví a vinařství Mendelovy univerzity Mojmír Baroň.
Na původní výrobu se letos Mojmír Baroň vyjel podívat přímo do jedné ze zakavkazských republik. „Je to jeden z nejsilnějších vinařských trendů, takový návrat k tradici. Víno se vyrábí na slupkách, nechladí se, nečiří se, nefiltruje se, nesíří se,“ dodává Mojmír Baroň.
V nezměněné podobě se víno pije i s mírným zákalem. Napomáhají tomu hlavně vlastnosti keramických kvevrů. „Zatím to testujeme. Musíme zjistit, které odrůdy se k tomu v Česku hodí,“ říká student Eduard Novotný. Nádoby se rmutem budou pod zemí zalité betonem zhruba půl roku. Teprve pak studenti zjistí, jestli se jejich experiment povedl, nebo ne.