Ostatky obětí poválečného masakru na návrší zvaném Švédské šance, které byly letos objeveny na olomouckém hřbitově, uložili historici v Přerově. Jde o pozůstatky téměř 200 žen a dětí karpatských Němců. Popravili je českoslovenští vojáci v červnu roku 1945.
Poválečný masakr ve Švédských šancích: Ostatky 200 obětí převezli do Přerova
Oběti zůstanou na přerovském hřbitově, kde již spočívají jejich muži, otcové či bratři. Na poslední cestě z Olomouce do Přerova bude oběti doprovázet farář a jejich žijící příbuzní, řekla mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová.
Ostatky žen a dětí byly pietně umístěny do kaple na přerovském hřbitově. „V příštím roce plánujeme rozšíření hrobu, v němž jsou pozůstatky mužů. K těm uložíme i popel žen a dětí - a v den výročí červnového masakru tu opět uspořádáme pietní akt,“ uvedl přerovský primátor Vladimír Puchalský (Společně pro Přerov).
- Masakr se u Horní Moštěnice na návrší Švédské šance odehrál v noci z 18. na 19. června 1945. Zavražděno bylo 120 žen, 72 mužů a 75 dětí včetně kojenců. Jednalo se o karpatské Němce ze Slovenska, slovenské Maďary a Slováky, kteří se vraceli z války domů. Vlaku, v němž cestovali, si všimli příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky. „Nemilosrdně je nechali vyvléct z vagonů, dovlekli je na kopec nad Přerovem a tam je popravili,“ uvedl historik František Hýbl, který se touto tragédií dlouhodobě zabývá.
- Hromadný hrob museli vykopat místní lidé. Nejmladším obětem bylo pouze několik měsíců. „Tyto děti vojáci postříleli přímo v náručí jejich maminek, o to to bylo krutější,“ řekl dnes přerovský historik František Hýbl, který tyto události mapuje již 40 let. Akt pomsty skončil 19. června krátce před 04:30, kdy byl hrob plný mrtvých těl. Některé z obětí byly pohřbeny zaživa, podle očitých svědků se tak hrob ještě několik dní hýbal.
- Vojáci u Přerova podle Hýbla vraždili ze zištných důvodů, protože o karpatských Němcích se vědělo, že si s sebou vezou zlato, peníze a vkladní knížky.
- Případ byl nakonec doveden až před soud. Hlavní aktér tragédie Pazúr byl nejprve potrestán 7,5 lety vězení, Nejvyšší vojenský soud v Praze mu v roce 1949 zvýšil trest na 20 let. Prezident Klement Gottwald jej však v roce 1951 amnestoval, podepsaly se na tom Pazúrovy vazby na komunistické představitele. O masakru se v době komunistické diktatury nesmělo mluvit a širší veřejnost se o něm dozvěděla až po roce 1989.
Historik hledal umístění hrobu na ministerstvu
Exhumaci těl provedli historici v říjnu roku 1947. Oběti masakru po smrti rozdělili - muži byli pohřbeni v Přerově, zatímco ostatky žen i dětí byly převezeny do krematoria. Jejich popel byl poté ve dvou bednách ze zinkového plechu uložen na městském hřbitově v Olomouci. Dlouhé roky se ale přesně nevědělo kde. Přerovský historik František Hýbl místo našel po výzkumech v archivu ministerstva vnitra.
GALERIE
Masakr v Horní Moštěnici: Když se v roce 1945 potká vlak s vlakem
Dokument z dílny ČT: Masakr na Švédských šancích (zdroj: ČT24)
„Na základě těchto informací jsme s ředitelem hřbitovní správy přímo na místě určili předběžné místo uložení. To se letos na základě detektorů potvrdilo,“ nastínil historik. Podle něj za rozdělením ostatků příbuzných stojí Státní bezpečnost, která chtěla zamaskovat fakt, že mezi oběťmi byly i ženy a děti.
Masakr karpatských Němců československými vojáky na návrší zvaném Švédské šance u Přerova si od letošního června připomínají také obyvatelé Olomouce. Zástupci města na zdejším ústředním hřbitově odhalili pamětní desku věnovanou 267 obětem této tragédie, která byla jedním z nejhorších případů msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu.
Vzpomínání na poválečný masakr
Pamětní desku zdobí nápis „Kdo chrání viníky - sám se dopouští viny“, podle zástupců Olomuce by to mělo být memento i výstraha pro další generace. Na snímku je sólistka opery Moravského divadla Olomouc Barbora Martínková-Polášková, která zazpívala československou hymnu.