Hasiči nacvičovali dodávky vody. Pro případ katastrofálního sucha

I letos by mohlo v Moravskoslezském kraji nastat sucho podobné tomu extrémnímu z loňského roku. Proto se už na případný nedostatek vody připravuje vedení kraje. Hasiči už cvičili nasazení mobilních úpraven vod, které vylepší kvalitu užitkové vody tak, že je vhodná k pití.

Například voda z nedaleké Lučiny se dá pít jedině tehdy, pokud budou lidé počítat s možnými zdravotními komplikacemi. Jakmile ji ale hasiči proženou přes mobilní úpravnu vod, její kvalita se výrazně zlepší.

„Poté, co voda projde filtry v mobilní úpravně, čerpadlo ji pošle do cisterny s pitnou vodou. Kvalitu má stejnou jako voda z kohoutku,“ sdělil Antonín Krömer, vedoucí oddělení ochrany obyvatelstva z Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje.

Hasiči nacvičovali úpravu vody (zdroj: ČT24)

Státní správa hmotných rezerv má v Moravskoslezském kraji k dispozici tři mobilní úpravny vod. V případě, že by v některé z obcí došla pitná voda, je připravena nasadit je okamžitě.

Loni chyběla voda v celém kraji, patrné to bylo nejen v Žermanické přehradě, která je nyní opět plná. Pro případ krizové varianty ale ostravští zastupitelé uvažují například také o tom, jak by se dala využít takzvaná důlní voda z bývalých šachet. 

Tato voda může sloužit nejen jako zdroj energie, ale také jako obří zásobník pro období sucha. Komise města pro bezpečnost a záchranný systém proto už počátkem roku doporučila vedení Ostravy, aby se začalo zabývat na odborné úrovni i bezpečnostními riziky spojenými s ukončením čerpání důlní vody, o které se dnes stará státní podnik Diamo. Spodní hladina vody by tak vzrostla a vyřešila by potíže způsobené možným suchem.

  • Státní podnik Diamo v současné době udržuje hladinu důlní vody v hloubce 388 metrů pod hladinou moře. Ročně odčerpá zhruba 5,5 milionu metrů krychlových důlní vody, kterou vypouští do řeky Ostravice. Oblast zatopení pod Ostravou zaujímá plochu 73 kilometrů čtverečních.
  • Diamo čerpá důlní vodu proto, aby nezatopila níže položené činné doly na Karvinsku. Pokud by se v dolech přestalo těžit, což za několik let může nastat, voda by se čerpat zřejmě přestala.
  • „Když se přestane voda čerpat, začne stoupat hladina podzemní vody a to může způsobit na různých místech Ostravy problémy. Nevíme přesně, jak se to projeví. Naším úkolem je připravit se na tuto situaci. Zároveň jsme došli k závěru, že by bylo užitečné důlní vodu využívat,“ uvedl předseda Komise města pro bezpečnost a záchranný systém Ostravy Ivo Hařovský.

Pomoci v boji se suchem by mělo také celkem sedm nových nádrží, které se staví v sousedním kraji. Plánují je vybudovat Vojenské lesy a statky ve vojenském újezdu Libavá. První dvě nádrže byly postaveny loni, dalších pět přibude letos a v dalších letech v lesích na Olomoucku a Bruntálsku, řekl ředitel divize vojenských lesů v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku Jaroslav Nerad.

Období zhruba osmiměsíčního sucha, které bylo v Moravskoslezském kraji nejhorší za posledních přibližně sto let, skončilo počátkem letošního března. Vůbec nejhorší byla situace na nádrži Olešná na Frýdecko-Místecku, která zůstala téměř prázdná.

To bylo paradoxně ale zároveň jediným kladem, které loňské sucho Moravskoslezskému kraji přineslo. Olešná se totiž díky tomu mohla začít dříve odbahňovat. Se suchem se musely vypořádat hlavně průmyslové podniky, které při výrobě odebírají značné množství vody. Dodávky pitné vody v regionu však omezeny být nemusely.