Na výměnu starých kotlů za ekologičtější vytápění mohou lidé v Moravskoslezském kraji získat většinu částky z kotlíkových dotací. V Ostravě může dotace dosáhnout 95 až 100 procent z ceny topidla. Česko získalo z Evropské unie na výměnu kotlů 9 miliard, které začne prostřednictvím krajů rozdělovat. Do roku 2020 jich má vyměnit v celé zemi až 100 tisíc. Podle výzkumů jsou lokální topeniště významným zdrojem prachu v ovzduší i karcinogenních látek.
Žadatelé o dotaci na kotel v Ostravě mohou dostat až sto procent nákladů
Žadatelé o dotaci získají z evropských peněz na topidlo až 85 procent nákladů. Výše závisí na typu kotle. V Moravskoslezském kraji, pro který je určeno až 1,4 miliardy korun, mohou lidé dostat další příspěvek. „Pět procent přislíbil jako spoluúčast Moravskoslezský kraj a minimálně pět procent město Ostrava, které uvažuje, že by dalo až deset procent,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec z ANO.
Pokud by si například člověk v Ostravě pořídil tepelné čerpadlo nebo kotel na čistou biomasu, a dosáhl na 85 procent z Evropské unie, s pěti procenty od kraje a pěti až deseti procenty od města Ostravy by mohl mít nový kotel prakticky zadarmo. Brabec uvedl, že žádný jiný kraj kotlíkové dotace penězmi navíc nepodpořil.
V dalších místech Moravskoslezského kraje, kde města nebo obce nerozhodly o spolufinancování, ale kde jsou překračovány emisní limity, by dotace mohla při pořízení tepelného čerpadla nebo kotle na biomasu dosáhnout až 90 procent. „Pokud by šlo třeba o kotel na čisté uhlí, získal by žadatel třeba 75 procent,“ doplnil Brabec.
V Moravskoslezském kraji se vymění až 15 tisíc kotlů
Žádosti o dotace se koordinují. Člověk nebude muset chodit na tři různé úřady. „Registrace a zpracování žádostí spadá plně do kompetence kraje,“ uvedl ministr. Dodal, že je možné žádost sladit také s programem Nová zelená úsporám, který nabízí možnost získání dalších peněz třeba na zateplení domu.
Česká republika vyjednala s Evropskou komisí na kotlíkové dotace 9 miliard korun, které má vyčerpat do roku 2020, nejpozději však do roku 2022. Projekt je rozdělen do tří etap. „První vlna za tři miliardy startuje v jednotlivých krajích právě v těchto dnech,“ uvedl Brabec. Dodal, že na ministerstvu se programu říká velká kotlíková revoluce.
Pokud by peníze z první etapy nestačily, může být druhá výzva, ve které se rozdělí další tři miliardy, urychlena. Jen v Moravskoslezském kraji by se mohlo vyměnit za nové až 15 tisíc kotlů. V tomto regionu, kde jsou pravidelně překračovány zákonné limity škodlivin v ovzduší, začaly podobné akce už před čtyřmi lety. Dosud se podařilo dotovat výměnu asi čtyř tisíc starých kotlů.
„Můžeme to přepočítat asi na čtyři sta tun prachu. To rozhodně není málo vzhledem k tomu, že průzkumy potvrzují, že lokální topeniště jsou zásadním zrojem karcinogenních látek, které se vážou na prach,“ zdůraznil ministr. Výměnou dalších 15 tisíc kotlů by se kraj podle něho měl zbavit až třetiny nejvíce znečišťujících topenišť.
Do Zlínského kraje půjde v první etapě 160 milionů
Kotlíkové dotace se začnou rozdělovat také v Olomouckém nebo ve Zlínském kraji. Podle radního Ivana Mařáka z KSČ bude zájem zřejmě velký. Úředníci už odpověděli na stovky emailů a telefonických dotazů. Zlínský kraj uspořádal také takzvanou kotlíkovou road tour, během které v obcích a městech informoval o podmínkách dotací konkrétní zájemce i zástupce úřadů.
Úředníci kraje začnou přijímat žádosti 25. ledna. V první fázi rozdělí asi 160 milionů korun. Pokud bude program úspěšný, budou následovat další dvě kola. „Celkem by se mohlo v kraji rozdělit až 480 milionů korun a vyměnit na 3000 kotlů,“ dodal radní Ivan Mařák.
Dotace také na kanalizace, čističky a vodovody
Na zlepšení životního prostředí by mohly být letos z evropských fondů vypsány výzvy za dalších 20 miliard korun. Ministerstvo životního prostředí již z loňska eviduje na 1400 projektů za 30 miliard, které by mělo do konce dubna vyhodnotit. Evropské dotace podpoří zadržování vody v krajině nebo napojení tisíců domácností na čističky odpadních vod.
„Prioritou budou kanalizace, vodovody a rozvody pitné vody v souvislosti s propojením vodohospodářské soustavy. Je to také jedno z opatření proti suchu,“ řekl Brabec. Dotace půjdou také ekologické zátěže.
Na boj proti suchu má jít přes 8 miliard
Z operačního programu Životní prostředí bude moci Česko využít do roku 2020 celkem více než 72 miliard korun. Oproti tomu předchozímu by měl být nový program méně administrativně náročný pro žadatele i příjemce. Například na boj proti suchu a na zadržování vody v krajině by mělo v příštích pěti letech zamířit více než osm miliard korun.
Česko mělo v minulosti s čerpáním peněz z toho programu problémy, například v letech 2013 až 2015 se ztráty odhadovaly na více než 25 miliard korun. Postupně se snížily, v letech 2014 a 2015 dosáhly maximálně jedné miliardy. Brabec je chce snížit na nulu, v horším případě na stovky milionů.