Horní Jiřetín a Litvínov chtějí po ministerstvu průmyslu a obchodu, aby odepsalo zásoby hnědého uhlí pod lomem ČSA. Městům se nelíbí, že vláda dál s uhlím počítá jako se zálohou, o které bude jednat v roce 2020. Kritizují také případné vrácení vyvlastňovacích paragrafů do horního zákona.
Zásoby hnědého uhlí pod lomem ČSA by se měly odepsat, žádají Litvínov a Horní Jiřetín
Události v regionech: Města chtějí odepsat zásoby uhlí pod lomem ČSA (zdroj: ČT24)
Těžaři sice nedostali na lomu ČSA povolení těžit za hranicemi, které jim určují ekologické limity těžby hnědého uhlí, ale vláda by celou věc měla znovu řešit už za čtyři roky. Lidé v regionu proto pořád nevědí, co s jejich domy v dlouhodobějším horizontu bude.
Uhlí za limity v lomu ČSA na Mostecku chce Horní Jiřetín a Litvínov buď úplně odepsat, nebo převést do nebilančních zásob. „Aby byly definitivně potvrzeny jak limity, tak existence obcí tady,“ říká starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt (SZ).
MPO: Zdroje na lomu ČSA je nutné zachovat
Podle ministerstva průmyslu a obchodu by to ale bylo v rozporu s posledním usnesením vlády, které se týká prolomení limitů.
„To říká, že v případě prolomení ekologických limitů pouze na dole Bílina, což se stalo, je potřeba zachovat přístup ke zdrojům, které jsou na dole ČSA,“ uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba.
„Máme za to, že trochu popírají usnesení vlády v neprospěch obcí, zejména Horního Jiřetína a Litvínova,“ říká k tomu starostka Litvínova Kamila Bláhová (ANO).
A problém vidí města taky v návratu vyvlastňovacích paragrafů do horního zákona.
„Je potřeba si uvědomit, že suroviny jsou ve vlastnictví státu a stát musí mít zajištěn přístup ke svému nerostnému bohatství,“ konstatuje ale mluvčí MPO František Kotrba. K připomínkám měst se ministerstvo vyjádří příští týden.