Až dvacetinásobek průměrných hodnot polychlorovaných bifenylů (PCB) zjistilo měření ekologické organizace Arnika v usazeninách řeky Labe v Ústí nad Labem a okolí. Řekl to předseda Arniky Jindřich Petrlík. Na zvýšený výskyt PCB upozornilo na jaře Povodí Labe, potvrdily je Česká inspekce životního prostředí a Zdravotní ústav v Ústí nad Labem. Kromě Labe se Arnika zaměřila i na Bílinu, která do Labe ústí, a Klíšský potok v Ústí nad Labem. Tam Arnika objevila dioxiny a polycyklické aromatické uhlovodíky.
Arnika objevila v ústeckých řekách karcinogenní látky, hlavně bifenyly
Události v regionech: Karcinogenní látky v Bílině a v Labi (zdroj: ČT24)
Polychlorované bifenyly (PCB) se podle Arniky objevily v největší míře na soutoku Labe a Bíliny v centru krajského města, vysoké hodnoty byly i zhruba o deset kilometrů dál ve Valtířově. Primární příčinou jsou podle Arniky zřejmě letošní prohrábky dna řeky, které PCB zvířily a uvolnily.
„Vysoké hodnoty lze v tomto případě přičíst na vrub především neuváženému využívání PCB v minulosti a jejich dlouhodobému přetrvávání v říčních sedimentech Labe,“ uvedl autor studie Václav Mach.
Znečištění ze staré barvy na železničním mostě?
Arnika připouští i závěry České inspekce životního prostředí a Zdravotního ústavu, že zdrojem PCB mohl být i starý nátěr na letos rekonstruovaném železničním mostě. Firma, která nátěr odstraňovala, používala k zachytávání gumotextilie a zaplachtování mostu. „Přesto do Labe unikl prachu polychlorovaných bifenylů,“ uvedl Jaroslav Vacek z České inspekce životního prostředí.
„Do barev se dříve PCB používaly. Možnost, že kontaminace pochází z té barvy, je dost vysoká. Nicméně si myslím, že současně v sedimentech historicky, i z tohoto nátěru, se mohly PCB kumulovat delší dobu,“ vysvětlil Petrlík.
Správa železniční dopravní cesty, která zakázku na opravu mostu zadala, přijala podle mluvčího maximální možná opatření, aby spadu otryskané barvy do řeky zabránila. SŽDC proto už dříve odmítla, že by znečištění pocházelo právě odtud.
„Nemáme k dispozici ani jeden ze zmiňovaných posudků či zpráv. V okolí řeky je vybudováno mnoho chemických závodů, spojovat tedy naši společnost s možnou kontaminací řeky je velmi zavádějící,“ řekl už dříve mluvčí SŽDC Marek Illiaš.
Odebírání vzorků na soutoku Bíliny a Klíšského potoka 22. 8. 2015
V Bílině a Klíšském potoce Arnika objevila dioxiny a polycyklické aromatické uhlovodíky. Podle ekologů jsou pravděpodobným zdrojem těchto látek staré ekologické zátěže ústecké Spolchemie. „Každý gram sedimentu z Klíšského potoka obsahuje tolik karcinogenního benzo(a)pyrenu, kolik do sebe nasaje kuřák po vykouření zhruba jedné krabičky cigaret,“ doplnil Mach.
Spolchemie: Dioxiny se u nás vůbec nevyráběly
Chemička závěry Arniky odmítla. Mluvčí společnosti Jan Charvát řekl, že dioxiny se v rámci starých ekologických zátěží ve Spolchemii vůbec neřešily. „Bylo to z jednoduchého důvodu. My jsme tuto skupinu chemických látek vůbec nevyráběli,“ řekl Charvát. Malé množství dioxinů mohlo podle Charváta vzniknout jen ve spalovně nebezpečných odpadů.
„Šlo by o stopové množství a povolené množství, protože spalovna splňuje veškeré podmínky dané naší i evropskou legislativou,“ řekl Charvát. Do vody se podle Spolchemie nemohly dostat ani další látky, protože společnost odpadní vody od roku 2003 nevypouští.
Arnika: Ideální by bylo sedimenty vytěžit a chemicky rozložit
PCB i další látky přetrvávají podle Petrlíka v sedimentech i desítky let. „Ideální je ty sedimenty vytěžit, alespoň tam, kde jsou vysoké koncentrace těch látek, a poté je rozložit chemickou cestou,“ dodal.
PCB a další takzvaně perzistentní organické látky jsou karcinogenní, u člověka mohou způsobovat vývojové vady a další vážné potíže. Polychlorované bifenyly se v minulosti používaly jako náplně do transformátorů a elektrických kondenzátorů, jako hydraulické kapaliny a jako změkčovadla. V ČSSR byla výroba zakázána už v roce 1981.
Bifenyly se ukládají v tělech ryb. Nejvíc tak ohrožují rybáře. Podle Evy Rychlíkové ze Zdravotního ústavu můžou ovlivnit nervový systém a systém žláz s vnitřní sekrecí.