Blokáda na Šumavě v létě 2011, kterou se účastníci snažili zabránit kácení stromů kvůli kůrovcové kalamitě, nebyla projevem shromažďovacího práva, konstatoval Nejvyšší správní soud. Vyhověl tím kasační stížnosti policie, jejíž zákrok proti ekologickým aktivistům v minulosti označil krajský soud za nezákonný. Pokud nešlo o výkon shromažďovacího práva, nemohli se účastníci blokády s úspěchem domáhat určení, že policie shromáždění rozpustila v rozporu se zákonem, uvedla mluvčí NSS Iva Dostálová.
Blokáda na Šumavě nebyla shromážděním, dal policii za pravdu Nejvyšší správní soud
Správci parku nechali kácet stromy v červenci a srpnu 2011 v oblasti Ptačího potoka. Policie proti blokádě zasáhla 25. července a účastníky odváděla z prostoru těžby. Zásahy trvaly do 12. srpna.
Jeden z aktivistů, přírodovědec a brněnský zastupitel Mojmír Vlašín, podal ke Krajskému soudu v Plzni žalobu s námitkami proti rozpuštění shromáždění. Účastí na blokádě prý uplatňoval základní politické právo shromažďovat se, dále právo na svobodu projevu a právo na odpor a občanskou neposlušnost.
V říjnu 2011 soud rozhodl, že policie při rozpuštění shromáždění porušila zákon. Nejvyšší správní soud se s rozhodnutím neztotožnil a nižší instanci kauzu vrátil k novému projednání. Krajský soud ale po čase rozhodl stejně jako v prvním případě. Konstatoval, že správa národního parku těžila dřevo nezákonně. Blokáda byla podle krajského soudu jedno kontinuální shromáždění od 25. července do 12. srpna. Měla prý organizační strukturu, aktivity účastníků měly blízkou osobní, časovou i místní souvislost.
Dvakrát zrušené rozhodnutí
Nejvyšší správní soud však verdikt zrušil i napodruhé a vrátil spor k opětovnému projednání. Nesouhlasí s názorem, že setrvání v prostoru těžby bylo projevem shromažďovacího práva. Dvojice či malé skupinky lidí se přesouvaly v oblasti těžby podle toho, kde právě probíhala. Nešlo o setrvalý shluk lidí na konkrétním místě.
Ilustrační foto
Nebylo prý rovněž možné považovat celou vícedenní akci za jedno kontinuální shromáždění. Účastníci blokády opouštěli každý den těžební prostor a navraceli se do něj následující den, pokud těžba pokračovala. V mezidobí nelze o probíhajícím shromáždění ani uvažovat, protože v prostoru těžby nikdo nebyl, uvedl NSS.
Pokud nešlo jasně o shromáždění, nemohli účastníci čekat běžný průběh
Účastníci blokády podle NSS v době těžby ani netvrdili, že vykonávají shromažďovací právo. Někteří výslovně uváděli, že jednají sami za sebe. Shromáždění nebylo oznámeno obecnímu úřadu. Jestliže tedy organizátoři zvolili takový způsob protestu, ze kterého nemuselo v jeho průběhu vyplývat, že se vůbec jedná o výkon shromažďovacího práva, pak nemohli oprávněně očekávat ukončení takového protestu způsobem, jako by tomu bylo u běžných shromáždění, uvedla Dostálová.
Zrušený verdikt krajského soudu považovali ochránci přírody za přelomové rozhodnutí. Soud podle nich konstatoval, že blokáda byla pokojná, oprávněná a v souladu se zákonem, zatímco policejní zásah proti ní byl protiprávní, stejně jako kácení.