Masarykovo nádraží v Praze bylo několik hodin uzavřené. V úterý před půlnocí zde vykolejil osobní vlak, což hlavně ve středu dopoledne znemožňovalo vypravování souprav. Desítky spojů musely vyjíždět z jiných pražských nádraží. Provoz byl plně obnoven až kolem 15:00. Při nehodě se lehce zranili dva lidé, jeden člověk skončil v nemocnici. Škodu zatím vyčíslili na 4,2 milionu korun.
Nehoda se stala před půlnocí. Vlak z Českého Brodu nedobrzdil, prorazil zarážedlo a vjel do nástupiště ze třetí koleje. Nehodu prošetřuje policie a Drážní inspekce. Přesnou příčinu ale ještě podle mluvčího Správy železniční a dopravní cesty Marka Illiáše neznají. „Příčinu stále zjišťujeme. Nemůžeme vyloučit jak selhání strojvedoucího, tak technickou závadu. Bude potřeba provést komisionální prohlídku, její výsledek bude znám nejdříve příští týden,“ sdělil mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.
Nehodě měl přitom předejít systém takzvaného automatického vedení vlaku, který dokáže sám zastavit vlak na nádrží s přesností na několik desítek centimetrů. Předně se musí zjistit, zda systém automatického vedení vlaku byl v činnosti, nebo jestli strojvedoucí tuto funkci například omylem nevypnul, nebo zda vlaku například nepřestaly fungovat brzdy.
Vlak při své nehodě poničil trakční vedení, což byl hlavní důvod, proč nádraží zůstalo ve středu ráno a dopoledne uzavřené kompletně. Před 10:00 byly zprovozněny první dvě koleje, krátce poté další dvě. Všech sedm kolejí železničáři zprovoznili před 14:00. Lidé mohli k cestě na jiné pražské nádraží využít městskou hromadnou dopravu, dopravní podnik jim uznal platnou jízdenku ČD.
Po osmé hodině se drážním hasičům podařilo dostat vykolejenou soupravu zpět do kolejiště za pomoci vyprošťovací techniky včetně těžkých zvedáků a dvou dieselových lokomotiv. Největší škoda při vykolejení vznikla na samotném vlaku. Přední vůz, který se probořil na nástupiště, bude nejspíš na vyřazení.
Brždění vlaku
"Souprava City Elefant má váhu zhruba 150 tun. Je vybavena čtyřmi různými brzdami, z toho tři se používají během různých částí jízdy, ať už během jízdy maximální rychlostí, nebo během brždění. Je to pneumatická brzda, která používá tlak, pak elektrodynamická brzda, která se užívá zejména během jízdy a používá elektrický výkon, a záložní brzda, který využívá princip permanentního magnetu, který se přisaje ke kolejnici a snaží se vlak přibrzdit. Navíc se využívá ještě písek, kterým se dosypává kolej, pokud brždění není tolik účinné, jak by mělo být," řekl šéfredaktor železničního portálu Želpage.cz Josef Petrák.
Vlaky mířily na jiná pražská nádraží
Masarykovo nádraží představuje důležitou stanici pro příměstské vlaky z oblastí na sever a na východ od Prahy. Soupravy proto dočasně mířily jinam. Náhradní nádraží pro spoje s Kralupy, Děčínem a Ústím nad Labem bylo v Holešovicích. Regionální vlaky na trati s Lysou a Kolínem končily a začínaly ve Vysočanech. Vlaky, které jezdí mezi Prahou a Kolínem přes Český Brod, začínaly a končily v Holešovicích. Nehoda se dotkla i spojení s Českými Budějovicemi, tyto dálkové spoje se přesunuly na hlavní nádraží, aby se odlehčilo Holešovicím. Pro dálkové spoje s Kladnem a Rakovníkem přechodně sloužilo dejvické nádraží, pro regionální pak Bubny.
Na slepé koleji měl nehodu vlak i loni na Smíchově
Slepé koleje končící zarážedlem jsou v Česku třeba částečně na pražském smíchovském nebo brněnském hlavním nádraží. Zastavování na nich i jinde ve stanici se řídí předpisy. „Je dáno, jakým způsobem strojvedoucí má brzdit, jakou rychlostí má jezdit při příjezdu do stanice,“ uvedl Joklík.
Podobná nehoda jako na Masarykově nádraží se stala loni v srpnu právě na nádraží Praha-Smíchov. Osobní vlak tam projel návěstidlo a narazil do zarážedla slepé koleje. Lehce se tehdy zranily tři ženy.
