Těžaři v severních Čechách zveřejnili nabídky pro lidi žijící na hnědém uhlí. Za dobrovolný odchod nabízejí rodinám miliony korun. Peníze by dostali i ti, kteří žádný dům nevlastní. Nabídky rozeslali obyvatelů Horního Jiřetína a Černic dva měsíce před tím, než má vláda rozhodnout o možném prolomení těžebních limitů. Těžaři zatím k uhlí pod domy nesmí.
Za dům v Horním Jiřetíně nabízejí těžaři až 6,5 milionu korun
Nabídka je pro obyvatele Horního Jiřetína a Černic úplnou novinkou. Obálku s průvodním dopisem a ukázkami toho, jak možné odškodnění vypočítat, dostali většinou během čtvrtka. Jedním z nich je Zdeněk Bendl, který na uhlí bydlí celý život. Nedávno si na něm s rodinou postavil v Horním Jiřetíně nový dům. Nabídku těžařů ani nečetl, je to prý jen ztráta času. Prodej odmítá.
„Jsme rozhodnuti tady v Jiřetíně zůstat, nám se tady líbí. Jsme na hezkém místě, Horní Jiřetín je jedno z nejhezčích míst na Mostecku - žijeme na úpatí Krušných hor,“ uvedl Zdeněk Bendl a dodal, že v oblasti má jejich rodina kořeny. „Máme tady rodiče, práci, jsme zvyklí na lidi tady. To nejde nahradit. Kam bychom se stěhovali? Jaké budeme mít sousedy? To nejde - to si prostě nedokážeme představit,“ uzavřel Zdeněk Bendl.
Rodině bydlící v domě s odhadní cenou 2,5 milionu Kč po většinu svého života těžaři nabízejí 6,5 milionu korun. Připlatí za dům a peníze dají i členům domácnosti. Vyplatí každého, kdo tam trvale žije. Čím déle, tím víc peněz. Maximálně 250 tisíc pro osobu.
Jednou z možností, které Severní energetická navrhuje, je i skupinové řešení a výstavba nového městečka; podle ředitele pro strategickou komunikaci Zbyňka Olmera má pro Jiřetínské připravené parcely například obec Vysoká Pec na druhé straně lomu ČSA. Olmer ale zároveň dodává, že podle šetření jeho společnosti není v Jiřetíně o komunitní projekt zájem.
Odhadem pětinu domů v Horním Jiřetíně koupili spekulanti, kteří teď zřejmě čekají na vyrovnání. Podle návrhu těžařů ale dostanou méně peněz než starousedlíci. Třetina obyvatel podle průzkumu těžařů prodej odmítá, třetina váhá a třetina chce jednat.
Hromadné přesídlení obcí?
Peter Lajchner žije v Horním Jiřetíně od narození. K předložené nabídce uvedl, že neurazí, ale ani nenadchne. „Pokud člověk má opustit svůj domov, tak určitě ta nabídka musí být zajímavější. A neříkám, že by to mělo být jen o penězích,“ doplnil Peter Leichner.
Obyvatelé obce podle něj od začátku usilují o to, aby pro ně byla zajištěna budoucnost: „Pokud se budeme bavit o hromadném přesídlení, mělo by být zajištěno nějaké zázemí, škola, školka, pečovatelský dům, zdravotní zajištění,“ řekl Petr Leichner. Pokud by se podle něj měla situace řešit individuálně, musí lidé mít zajištěno především zaměstnání a dopravu do práce.
GALERIE
Fotogalerie
Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí Severní energetické, uvedla, že nabídku zaslanou obyvatelům obcí chápou jako zahájení diskuse. Je to zatím jen informativní návrh - smlouvu o prodeji domu zatím případní zájemci podepsat nemůžou.
V právní poznámce pod inzertním letákem ostatně Severní energetická upozorňuje, že finanční nabídka není závazná a nepředstavuje ani slib: „Společnost (…) si vyhrazuje právo jednání kdykoliv odvolat nebo ukončit.“ Podle Olmera je tato formulace dána novým občanským zákoníkem a kdyby k závaznému jednání skutečně došlo, firma pod navrhovanou cenu nepůjde, protože jí je jasné, že by se s obyvateli Jiřetína jen stěží dohodla. Starosta Vladimír Buřt (SZ) jakékoliv jednání odmítá.
Těžaři přesvědčovali o prolomení limitů ministra životního prostředí
Pokud budou prolomeny limity, těžaři se musí s obyvateli dohodnout. Bez jejich souhlasu se k uhlí nedostanou. Vyvlastnění pozemků není možné, ačkoliv se mu nebrání ministerstvo průmyslu a obchodu. I ono ale pochybuje o jeho návratu do českého práva. „Pokud bychom se rozhodli prolomit limity, tak nám nic jiného (než vyvlastňování) nezbývá, jestli by se na to našla politická vůle, ale nevím, protože už jednou se nám to nepovedlo. Dokud toto nebude v českém právním řádu, je to nemožné. Vyvlastňování není v koaliční smlouvě a muselo by se znovu vyjednávat,“ konstatoval v Událostech, komentářích šéf MPO Jan Mládek (ČSSD).
„Nevěřím tomu, že by vláda do horního práva opět zavedla institut vyvlastnění,“ reagoval jiřetínský starosta Buřt. „Prolomení limitů ještě není povolení k těžbě, zde vstupují do hry ministerstvo životního prostředí a báňský úřad,“ doplnil Mládek.
Mládek: Vyvlastňování kvůli těžbě není v koaliční smlouvě (zdroj: ČT24)
Právě resort pro životní prostředí se však staví odmítavě nejen k těžbě, ale i k samotnému prolamování limitu. Ve čtvrtek dopoledne se o jeho nutnosti pokoušeli ministra Richarda Brabce (ANO) přesvědčit těžaři; Brabec na setkání mimo jiné uvedl, že nejlepší variantou pro životní prostředí samozřejmě je limity neprolamovat nikde. Současně ale uznává, že pro lidi je nejhorší nejistota: „Je potřeba rozhodnout, ať tak, či onak.“
Vláda má rozhodnout do konce srpna, ještě před tím bude o limitech jednat tripartita, kde jsou pro jejich konec jak zástupci zaměstnavatelů, tak odboráři.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) připustil jako krajní variantu prolomení limitů těžby uhlí na lomu Bílina. O limitech musí rozhodnout současná vláda. Na výběr má čtyři možnosti, kromě zachování nebo úplného prolomení limitů je ve hře prolomení limitů v dole Bílina, což doporučuje i studie zadaná ministrem financí Andrejem Babišem (ANO), a prolomení limitů v Bílině a posunutí limitů v dole ČSA. „V případě ČSA si zatím neumím představit, jaké podklady by musely být dány, aby změnily můj názor,“ řekl ministr Brabec.
Úplné prolomení limitů by přineslo nutnost zbourat celý Horní Jiřetín. Prolomení v Bílině a posunutí limitů v ČSA, což navrhl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD), by pak znamenalo zbourání asi 170 domů v Horním Jiřetíně. Proti tomu se bouří místní obyvatelé i ekologové. Prolomení limitů naopak požadují zástupci tepláren, těžební společnosti i její odbory. Richard Brabec ve čtvrtek řekl, že podle něj je částečná varianta ekonomicky problematická. „Chci počkat na výsledky studií, které má ministerstvo průmyslu předložit,“ zdůraznil ministr.
Horníci jsou pro prolomení limitů
Ve stejnou dobu, kdy si ministr Brabec prohlížel důl, nastupoval na pracovní směnu horník Jan Chejn. Bez prolomení limitů hrozí, že přijde o práci. Stejně jako on teď podle jeho slov žije v obavách o budoucnost dalších skoro 1800 lidí.
GALERIE
Těžební limity
Limity stanovila vláda počátkem 90. letech, aby zabránila dalšímu bourání obcí. Uhlí v určených hranicích ale dochází. Za nimi je ho ale ještě dost. Odpůrci i příznivci prolomení se neshodují v tom, zda tolik uhlí ho Česko vůbec potřebuje.
Vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský, který byl hostem Událostí v regionech, k současnému návrhu těžařů uvedl, že má silný pocit déja vu. V roce 2006 totiž podle něj tehdejší Mostecká uhelná, předchůdkyně Severní energetické, představila velmi podobnou nabídku - za dům nabízela přibližně trojnásobek: „Když jsem se podíval na dnešní návrh, podle mě se principiálně tak neliší. Nejedná se o řádový rozdíl,“ dodal Jan Rovenský a připomněl, že v roce 2006 těžaři příliš nezabodovali.
Jan Rovenský současně nepředpokládá, že se těžaři dokážou domluvit se všemi majiteli nemovitostí: „I kdyby jedno procento lidí svůj dům dobrovolně neprodalo, pro Severní energetickou by se jednalo o utopené peníze,“ řekl Jan Rovenský. V Horním Jiřetíně prý osobně zná desítky lidí, kteří by svůj dům neprodali ani za 20 milionů.
GALERIE
videogallery_543180